Nervová soustava člověka
Kategorie: Biológia (celkem: 966 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 05. července 2007
- Zobrazeno: 4014×
Příbuzná témata
Nervová soustava člověka
NERVOVÉ ŘÍZENÍ (REFLEXNÍ)· umožňují specializované buňky neurony
· receptory = specializované buňky, které zaznamenají změny vnějšího i vnitřního prostředí
· tyto změny převádějí na vzruchy (impulzy)
· vzruch je veden dostředivými nervovými drahami do centra (mozku nebo míchy) a odtud po zpracování odstředivými nervovými drahami k výkonným orgánům = efektorům
· převod vzruchu z receptoru nervovou drahou na efektor (výkonný orgán) = reflex
NEURON
= nervová buňka
· základní stavební jednotka nervové soustavy
· není schopna se dělit a rozmnožovat, poškozená nelze nahradit, porušená vlákna ale srůstají
· vodivost nervových vláken závislá na síle myelinové pochvy, kterou tvoří glie
· čím je pochva silnější tím rychleji vede vlákno vzruchy (myelinová a Schwanová pochva zabraňují šíření nervových vzruchů mezi sousedními vlákny)
· nervová vlákna s pochvou bílá, bez pochvy šedá
· dendrity vedou nervové vzruchy od receptorů do těla neuronu dostředivě
· neurit (axon) málo se větví, vede nervový vzruch odstředivě ven z těla buňky
· počet neuronů v mozkové kůře 14 miliard
GLIOVÉ BUŇKY
· mezi nervovými buňkami buňky gliové nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony, fagocytují poškozené buňky
= drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru
· vystýlají dutiny ústředního nervstva nebo vyplňují prostory mezi nervovými buňkami
· účastní se výživy a odvádění odpadních látek
· tvoří "kostru" nervové tkáně
PRINCIP ŠÍŘENÍ NERVOVÉHO VZRUCHU
I. V KLIDU:
· biomembrána neuronu polopropustná è propouští nitrobuněčné K+ 50 100 x více než mimobuněčné Na+ - K+ odchází z buňky mnohem více než se do ní nastěhuje Na+ - dochází k nerovnováze nábojů è v buňce vzniká záporný náboj, který tam udržují Cl- ionty, venku na membráně vzniká kladný náboj
· rozdíl nábojů na membráně vyvolává tzv. klidový potenciál (0,1V)
II. PŘI PODRÁŽDĚNÍ:
· účinkem podráždění se mění vlastnosti membrány è propouští více Na+ do nitra buňky (asi 500 x rychleji) è dochází k DEPOLARIZACI (= změně nábojů)
· klidový potenciál se změní na akční potenciál šíří se po neuronu ve formě vzruchu (= vlny elektrické negativity)
· tento stav trvá max. 1 2 milisekundy
III.
POTÉ
- kladné náboje vydávány z buňky ve formě K+, později jsou K+ mechanismem aktivního transportu vyměněny za Na+ - stav REPOLARIZACE = návrat ke klidovému potenciálu
· spotřebovává se obrovské množství E z ATP
PŘENOS VZRUCHU Z JEDNÉ BUŇKY DO DRUHÉ
· děje se pomocí synapsí (zápojů)
· synapse = mezera mezi ukončením neuritu 1 neuronu a zakončením dendritů druhého neuronu několik tisícin mm
· váčky v zakončení neuritu obsahují přenašeč (mediátor) = neurotransmitér
PRINCIP ŠÍŘENÍ VZRUCHU
· vzruch dojde na konec neuritů zvláštní smrštitelná vlákna přisouvají váčky s transmitérem k biomembráně è váčky s biomembránou splynou è mediátor se vyleje do synaptické štěrbiny è mediátor se naváže na specifický receptor na membráně sousedního neuronu è změní její vlastnosti je propustná pro Na+ ionty è dochází k depolarizaci
· jakmile podráždění pomine è mediátor rozložen enzymy nebo jeho účinek samovolně vymizí
· neurotransmitér se nachází jen v zakončení neuritu vzruch je veden jen jedním směrem
2 typy neurotransmitérů:
1. budivé excitační transmitéry acetylcholin, noradrenalin vyvolávají depolarizaci =
změnu membránového potenciálu v synaptické biomembráně následujícího neuronu =
vzniká budivý (excitační) postsynaptický poteciál
2. tlumivé inhibiční neurotransmitéry kyselina j-aminomáselná = vyvolává hyperpolarizaci
(opačný děj k depolarizaci) = dochází k inhibici (útlumu) šíření nervového vzruchu
· podobný účinek jako neurotransmitery mají drogy
VLASTNOSTI NERVŮ
I. DRÁŽDIVOST
= schopnost reagovat na vlivy prostředí (optické, akustické, elektrické) è vzniká podráždění
výsledkem podráždění nervový vzruch
Zákonitosti:
· nervový vzruch vzniká pouze při podráždění určité velikosti tzv. prahové hodnoty
· prahová hodnota je zároveň podmětem maximálním (velikost vzruchu se s rostoucí intenzitou podráždění nezvětšuje) = "Zákon všechno nebo nic"
· nerv lze podráždit elektrickým proudem
· dráždění nervového vlákna má své charakteristické fáze:
· po každém podráždění nastává krátké období è není schopen přijímat další i sebesilnější podráždění = období naprosté nedráždivosti = ABSOLUTNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE trvá 2-3 tisíciny vteřiny
· poté se dráždivost postupně zvětšuje až na výchozí úroveň
· doba potřebná k úplnému obnovení dráždivosti = RELATIVNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE
NERVOVÁ SOUSTAVA
rozlišena na:
I. Ústřední nervovou soustavu - ÚNS
1. mozek
2. mícha
II. Obvodové periferní nervy
1. dostředivé (senzitivní)
2. odstředivé motorické
- autonomní sympatické
- parasympatické
VÝVOJ ÚSTŘEDNÍHO NERVSTVA
· vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku
· neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu è vnořuje se è uzavírá è přeměňuje se v neurální trubici
· mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku zde se trubice rozšiřuje a diferencuje se na tři části:
1. 1. přední čichový mozek (prosencephalon)
2. střední zrakový mozek (mesencephalon)
2. 3. zadní sluchový mozek (rhombencephalon)
další vývoj:
- přední mozek se diferencuje na:
3. přední koncový mozek (telencephalon)
4. mezimozek (diencephalon)
- střední část zůstává
- zadní mozek:
5. mozeček (cerebellum)
6. prodloužená mícha (medulla oblongata)
původní členění se v dospělosti uchovává jako tzv.
mozkový kmen: prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek nejdůležitější a nejstarší části mozku
Po celé délce mozkového kmene na vnitřní části retikulární formace
= pruh síťovitě uspořádaných neuronů
= převodní soustava do vyšších center mozku, zajišťuje pohybovou koordinaci a důležité
životní funkce
I. ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
1. MÍCHA
2. MOZEK
MOZEK (encephalon)
· 1300 g
· v dutině lební, mozek i mích jsou zevně chráněny plenami (=obaly)
· 1. tvrdá plena (dura mater) vystýlá dutinu lební (okolo míchy vytváří míšní vak), mezi kostí a tvrdou plenou cévy, tuk a vazivo, pod tvrdou plenou 2 pleny měkké
· 2. plena pavučnice (arachnoidea) bezcévná
· 3. plena omozečnice (pia mater) bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku (na míše è cévnatá plena míšní)
· štěrbina mezi omozečnicí (míšní plenou) a pavučnicí vyplněna mozkomíšním mokem chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy
STAVBA MOZKU
I. Prodloužená mícha (medulla oblongata)
= pokračování míchy páteřní, zanořuje se do Varolova mostu
· uvnitř IV. mozková komora
· vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů VI. XII. · šedá hmota prodloužené míchy vytváří jádra zde začínají nebo končí dostředivá a odstředivá vlákna výše uvedených hlavových nervů
· nachází se zde centra retikulární formace řízení řady životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevního tlaku, pohybů trávicího ústrojí)
· centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení
· bílá hmota tvoří ji soubory vzestupných nebo sestupných drah
· poranění prodloužené míchy končí zpravidla smrtí
II. Varolův most (pons Varoli)
= val nad prodlouženou míchou
· spojuje koncový mozek s mozečkem, je přímým pokračováním prodloužené míchy
· skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken
· nachází se zde i část šedé mozkové hmoty kontroluje žlázy produkující sliny a slzy
· mezi jádry mozkových nervů jsou roztroušeny nervové buňky è vstupují i do středního mozku è propojují šedou i bílou hmotu è vytváří tzv. retikulární formaci ta pomocí podmětů neuronů aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu, pokud podměty ochabují è vzniká spánek
· z Varolova mostu vystupuje Trojklanný nerv
III. Mozeček (cerebellum)
· tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli)
- povrch kůra mozečková vytváří závity, je tvořena šedou hmotou
1. v závitech Purkyňovy buňky téměř největší a nejsložitější buňky v lidském těle uskutečňují největší počet spojení ze všech mozkových buněk
· uvnitř bílá hmota na řezu mozečkem vytváří stromečkovou strukturu strom života
= reflexní ústředí pohybu, reguluje svalové napětí, koordinaci (jemných, rychlých a
přesných) pohybů, slouží k udržení tělesné rovnováhy
IV.
Střední mozek (mesencephalon)
· nejmenší oddíl mozku skrytý mezi mostem a mezimozkem
· horní strana čtverhrbolí, na spodní straně 2 stonky mozkové nasedají na most
1. středem probíhá Sylviův kanálek
2.
3. a/ čtverhrbolí končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu
4. b/ kolem Sylviova kanálku šedá hmota, z ní vychází 2 páry okohybných nervů, Sylviův
5. kanálek se dále v mezimozku rozšiřuje v III. mozkovou komoru
6. c/ stonky mozkové skládají se z bílé hmoty spojují koncový mozek s nižšími oddíly
7. centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, nejdůležitější z nich je dráha
8. pyramidová
V. Mezimozek (diencephalon)
· mezi hemisférami koncového mozku
· v něm je uložena III. mozková komora
· spodina komory šedá hmota hypotalamus, k hypotalamu je stopkou připojena hypofýza
· strop komory tenčí, v zadu připojena šišinka
· Hypotalamus reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hospodaření s vodou, látkové
výměny v tkáních, regulace spánku a bdění
- boční stěny mezimozku silné vejčité útvary - talamy (převážně ze šedé hmoty) = převodní
ústředí pro dostředivá nervová vlákna směřující ke koncovému mozku
VI. Koncový mozek (telencephalon)
· mohutný, překrývá ostatní časti mozku
· 2 hemisféry spojeny kalózním tělesem = svazek vláken bílé hmoty
· na povrchu hemisfér plášť pallium tvořen šedou hmotou = hluboce rozčleněn brázdami (sulci) vytváří laloky (lobi) čelní, temenní, týlní a spánkový
· na spodní ploše čelních laloků přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku
· uvnitř hemisfér dutiny (v každé hemisféře 1 mozková komora I. a II.) kde vzniká mozkomíšní mok sveden do III. a IV. komory otvorem ve stropu IV. komory se mok pod mozečkem dostává ven a tvoří prostředí kolem mozku a míchy
Limbický systém
= útvary kolem III. mozkové komory = mezimozek a útvary pláště na spodní a vnitřní
stranu hemisfér
= hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou
· centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí strach, hněv, smutek, radost, láska
· zajišťuje ukládání paměťových stop
· na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování
VII. Mozková kůra (cortex cerebri)
· nejmladší a nejdokonalejší část mozku, silná 2-5 mm
· skládá se ze šesti vrstev nervových buněk lišící se tvarem
· rozčleňujeme ji na okrsky, ve kterých končí dostředivá vlákna nervů přicházejících z nižších oddílů nervové soustavy a z receptorů (dochází zde k zachycení a zpracování nervových vzruchů a vytváření vhodných odpovědí na ně)
· 1.
okrsky motorické přední centrální závit
· obsahuje velké jehlanovité (pyramidální) buňky è z nich vedou neurity k motorickým buňkám předních míšních rohů = ústředí vědomých pohybů = pyramidová dráha
· pyramidové dráhy se při sestupu kříží è při poškození jednoho motorického centra neschopnost provádět pohyby na opačné straně těla
· Motorický okrsek řeči (Brocovo centrum) zadní část čelního závitu, po zničení porušení pohybů potřebných k mluvě
· 2. okrsek kožní citlivosti zadní centrální závit, analyzuje podměty z hmatových tělísek v kůži, z receptorů pro bolest, chlad, teplo, tlak
· 3. sluchový okrsek zadní část horního spánkového závitu, při oboustranném poškození hluchota
· 4. zrakový okrsek horní část týlního laloku, oboustranné poškození slepota
· 5. chuťový a čichový okrsek na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér
VIII. Kůra předního mozku
· nejvyšší nadřazené nervové ústředí, spojena dostředivými a odstředivými drahami se všemi nižšími oddíly
· vznikají zde podmíněné reflexy
HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis)
· rozvětvují se v oblasti hlavy a krku
· ústředí hlavových nervů mozek
· některé nervy čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené
· jednotlivá nervová vlákna, která vytváří hlavové nervy se zakončují nebo vystupují ze shluku nervových buněk (uloženy v kmeni mozkovém) = jádra hlavových nervů
ROZDĚLENÍ:
1. - 12 párů:
2. I. pár nervy čichové (nervi olfactorii) vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou
3. ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku
4. II. pár nerv zrakový (n. opticus) vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový
5. kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází
6. k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových
7. drah è končí ve zrakové oblasti mozku
8. - při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění
9. III. pár nerv okohybný (n. oculomotorius)
10. IV. pár nerv kladkový (n. trochlaeris)
11. VI. pár nerv odtahující (n. abducens)
= okohybné nervy motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které
zabezpečují pohyb oční koule, při poškození šilhání
12. V. pár nerv trojklanný (n. trigeminus)
13. - smíšený nerv, vzniká spojením tří větví
14. 1. větev dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
15. 2. větev dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
16. 3. větev smíšená dostředivá dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové
17. - odstředivá motorická pro svaly žvýkací
18. dráždění bolesti "zubního původu"
19. VII. pár nerv lícní (n. facialis) čistě motorický, inervuje mimické svaly
20. - poškození ztráta mimiky 1/2 obličeje
VIII. pár nerv sluchově rovnovážný (n.
vestibulocochlearis) nerv čistě dostředivý
· nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni
IX. pár nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) smíšený nerv
· dostředivá vlákna ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní
· odstředivá vlákna svaly hltanu
X. pár nerv bloudivý (n. vagus) smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v
dutině břišní
· dostředivá vlákna od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů
· odstředivá vlákna zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy
XI. pár nerv přídatný (n. accessorius) převážně motorický, inervuje některé svaly krku,
zdvihač hlavy a sval trapézový
XII. pár nerv podjazykový (n. hypoglossus) čistě motorický, vystupuje z prodloužené
míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka
PÁTEŘNÍ MÍCHA (medulla spinalis)
= provazec v páteřním kanálu, od týlního otvoru až po 2. bederní obratel
· podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu
· šedá hmota uvnitř míchy, tvar písmene H, přední rohy míšní krátké a široké, zadní rohy míšní dlouhé a úzké
· z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky è vstupují do předních kořenů míšních è vytváří míšní nervy è putují ke kosterním svalům è poškození způsobí ochrnutí
· buňky zadních rohů míšních nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů
· postranní rohy míšní vegetativní ústředí, východisko vegetativních nervů
· bílá hmota na povrchu míchy, žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní
· nervová vlákna v těchto provazcích è vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy è spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku
· Vzestupné míšní dráhy v zadních provazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin
· Sestupné míšní dráhy v postranních a předních provazcích, nejdůležitější je pyramidová dráha vzniká v kůře koncového mozku, končí u motorických jader předních rohů míšních ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin
VÝZNAM MÍCHY
= důležité reflexní ústředí
· př.
patelární reflex úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu
· krční mícha centrum reflexního rozšiřování zornic
· bederní, křížová mícha vyprazdňování močového měchýře a konečníku, genitální funkce ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu
= zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy
MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)
· mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše
· 31 párů vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti
· typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční
· jsou smíšené obsahují vlákna dostředivá i odstředivá
· průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy
1. odstředivá vlákna vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními
2. - spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv smíšený ( přerušení ztráta citlivosti a hybnosti)
3. po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve spojovací, přední a zadní
· míšní segmenty části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv
ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ
Nervová pleteň krční (plexus cervicales)
· vzniká spojením 1. 4. krčního nervu
· vysílá větve k některým svalům a kůži
· nejvýznamnější dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) sestupuje mezihrudím až k bránici zprostředkovává brániční dýchání
Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)
· spojením předních větví 5. 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu
· směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy
· nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny
· nejvýznamnější nerv vřetenní, středový, loketní dosahují až na prsty ruky
Nervy hrudní
· netvoří pleteně, nespojují se předními větvemi
· 12 párů probíhají mezi žebry
· nervy mezižeberní (mm. intercostales) rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu
Nervová pleteň bederní (plexis lumbalis)
· přední větve 1. 4. nervu bederního
· je uložena ve svalu bedrostehenním
· inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna, zevní pohlavní orgány
· největší: nerv stehenní větví se na přední straně stehna
Nervová pleteň křížová (pleus sacralis)
· 5. nerv bederní + 1. 3. nerv křížový
· nerv sedací (n.
ischiadicus) sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový dosahují až na prsty nohy
Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)
· ze všech křížových nervů
· inervují svaly pánevního dna, orgány malé pánve
Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)
· drobné kostrční nervy inervující anální otvor
VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní)
· větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce
· v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk vegetativními uzlinami (ganglii)
· 2 skupiny: - nervy sympatické
1. - nervy parasympatické
A. Sympatické nervy (sympaticus)
· vychází z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy
· rozvětvují se ve vegetativních uzlinách
· vegetativní uzliny jsou podél páteře, jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny vytváří sympatický kmen
· z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (šedá bez myelinu) è inervují příslušné orgány
B. Parasympatické nervy (parasympaticus)
· vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
· vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů
INERVACE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ
· inervovány sympatikem i parasympatikem, jejich působení je protichůdné činnost orgánů je tak udržena v rovnováze (př. sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus zpomaluje)
· přenos impulzů na vnitřní orgány zabezpečují mediátory, zakončení sympatiku směs noradrenalinu a adrenalinu, zakončení parasympatiku acetylcholin
KOORDINACE ČINNOSTI SYMPATIKU A PARASYMPATIKU
· činnost je koordinována nadřazenými oblastmi centrální nervové soustavy
· má několik regulačních úrovní:
1. mícha jednoduché reflexní řízení vyprazdňování močového měchýře, střev, pohlavní
funkce atd.
2. prodloužená mícha činnost oběhové a trávicí soustavy (životně důležitých dějů)
· obě tyto úrovně nejsou schopny integrovat činnost vnitřních orgánů samostatně, jim nadřízený je
3. hypotalamus = nejvyšší centrum vegetativní nervové soustavy
· uvádí v činnost celé komplexy reakcí è má funkci homeostatickou zajišťuje vnitřní stabilitu organismu
NERVOVÁ ČINNOST
= soubor funkcí ústřední nervové soustavy umožňují reagovat na podmínky prostředí
· projevuje se chováním
· základní fyziologickou jednotkou reflex
1. 1. vrozené (= nepodmíněné reflexy)
2. 2. získané (= podmíněné reflexy)
I. Nepodmíněné reflexy
· dědičné
· na stejný podnět è kvalitativně vždy stejná reakce
· centra v šedé hmotě nervové soustavy (kromě kůry koncového mozku)
· nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy (instinkty), př. pud rozmnožovací, sebezáchovy
· u člověka usměrňovány mozkovou kůrou
· neumožňují přizpůsobit se měnícím se podmínkám (dráhy, kde probíhají, jsou stálé a neměnné)
· u vyšších živočichů dochází k přizpůsobení se vnějším podmínkám vytvořením dočasných nervových spojení = základ podmíněných reflexů
II. Podmíněné reflexy
· vázány na podmínku předcházející nepodmíněnému reflexu, př.
pokus se psy (světlo)
· biologicky nevýznamný (indiferentní) podmět světlo předcházel biologicky významnému podmětu podání potravy = pes slintal
· vysvětlení: vzruchy z chuťových buněk jdou do centra chuti v ÚNS odtud jdou sekrečním nervem do slinných žláz è produkce slin
· při opakování pes slintá i při rozsvícení žárovky è mezi zrakovým a chuťovým centrem v ÚNS se vytvořilo spojení, které dříve neexistovalo
· opakováním podnětu bez podání potravy è spojení se zeslabuje è podmíněný reflex vyhasíná è pes přestane reagovat sliněním
· podmíněné reflexy zajišťují vyšší nervovou činnost vznikají na určitý podmětový signál
VYŠŠÍ NERVOVÁ ČINNOST
Signální soustava
= soubor signálů určitého druhu
· signály, které jsou odrazem reality (chemické, fyzikální a biologické) = první signální soustava - základ konkrétního myšlení
· druhá signální soustava člověk dokáže reagovat na abstraktní podměty jako na konkrétní podmět
· podmětem druhé signální soustavy je slovo
· na základě řeči a schopnosti zevšeobecňovat vzniká abstraktní myšlení, věda, umění, mravní hodnoty
Paměť
= uložení informací v mozku v podobě paměťových stop
· typy paměti:
· senzorická uchovává informace ze smyslových orgánů
· symbolická uchovává informace ve formě symbolů (slovních, číselných)
· podle délky uchovávání paměťových stop:
· krátkodobá paměť primární několik sekund, opakováním se mění v paměť dlouhodobou, čerstvé paměťové stopy lze vymazat vnějším zásahem (elektrický šok, otřes mozku, silné leknutí) è dojde k porušení elektrické aktivity v nervové tkáni
· dlouhodobá sekundární není závislá na trvalé elektrické aktivitě, pravděpodobně dochází k morfologickým změnám v nervové tkáni
Učení = vytváření paměťových stop
Bdění a spánek
· dvě základní životní fáze, které se pravidelně střídají
· rytmus střídání je navozen retikulární formací mozkového kmene.