Za cisára Hadriana sa rímske umenie vydáva na nové cesty
Kategorie: Dejepis (celkem: 1094 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 06. února 2007
- Zobrazeno: 1563×
Příbuzná témata
- Za cisára Hadriana sa rímske umenie vydáva na nové cesty
- V období transformácie poľnohospodárstva v SR a ČR vznikajú nové možnosti a nové prekážky na prechod na menej škodlivé spôsoby využívania pôdy vzhľadom na životné prostredie a uplatňovanie trvalo udržateľných metód
- Návštevy cisára Františka Jozefa I. v Čechách
- Podzemné Mauzóleum prvého cisára Qin — Ying Zhenga
- Obchodné cesty a národy
Za cisára Hadriana sa rímske umenie vydáva na nové cesty
Za císaře Hadriana se římské umění vydává na nové cestyJiž za Augustových časů na přelomu letopočtu měl Řím přibližně milión obyvatel a stavby iniciované císařem Hadrianem z něho definitivně učinily světovou metropoli. Pro vzhled Říma byly charakteristické mohutné chrámové stavby, sportovní a divadelní budovy, ale i mnohapatrové nájemní obytné domy. Římská architektura se sice nechává inspirovat řeckým uměním, jako novinku však zavádí umění klenby. Řecká architektura vycházela především z rovných linií, pro římské stavitelství jsou charakteristické oblouky (arcus), klenba a kupole. U Pantheonu, nově přestavěného za vlády Hadrianovy, došlo ke smíšení řeckých a římských architektonických prvků. Centrální stavba v podobě řeckého kruhového chrámu je zastřešena polokruhovou klenbou o průměru 43,4 metru. Sloupová vstupní síň, jejíž sloupy nesou korintské hlavice, byla patrně k tomuto chrámovému celku připojena až později. První Pantheon - chrám všech bohů padl v roce 80 za oběť požáru. Jeho stavitelem byl v roce 27 př. Kr. Augustův zeť Marcus Vipsanius Agrippa. Pro trhy, soudní zasedáni a různá shromáždění vyvinuli Římané zvláštní typ budovy, tzv. baziliku. Tyto trojlodní nebo pětilodní stavby měly zvýšenou střední loď a byly pokryty pultovou nebo sedlovou střechou, někdy i zaklenuty. Římská plastika a umění reliéfu byly zcela ve službách reprezentace. Zatímco řečtí umělci usilovali o zobrazení ideálu, snažili se Římané o co nejrealističtější vypodobnění osobností. Ke zvýraznění naturalistického účinku měly mnohé sochy zhotoveny oči z barevného emailu. Stavba triumfálních oblouků a sloupů byla především politickou záležitostí. Na Traianův sloup (r. 113) je připevněn 200 metrů dlouhý vlys spirálovitě ovíjející celý památník a zobrazující Traianovy válečné úspěchy. Třicet metrů vysoký sloup nesl na svém vrcholu císařovu sochu a do jeho podstavce byla uložena Traianova pohřební urna. Charakteristické pro římské stavitelství jsou amfiteátry v podstatě divadla, jejichž hlediště i jeviště mají oválný tvar a hlediště se stupňovitě zvedá. Byly určeny pro gladiátorské zápasy a boje s dravou zvěří, a proto jsou i nezaměnitelným prvkem římského životního stylu. .