Televízia dnešnej spoločnosti

Kategorie: Umenie (celkem: 313 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. února 2007
  • Zobrazeno: 1904×

Příbuzná témata



Televízia dnešnej spoločnosti

Televize dnešní společnosti

V české republice se dají sledovat televize Nova, Česká televize, Prima, TV3, Max a regionální televize například jižní Morava, Emurfilm nebo kabelové televize, které jsou ve větších městech. Rozdíl mezi televizí kabelovou je ten, že jejich vysílání funguje jen v určitém okruhu měst a vesnic. Nachází se zde jen běžící text který se po určité době mění.

Nova

Televizní stanice NOVA zahájila své vysílání 4. února 1994 na bývalém kanále České televize F1. Signál první komerční celoplošné televize tak pokrývá 98% území České republiky a zasahuje i do příhraničních oblastí sousedních států, zejména Slovenska. Projekt TV Nova vznikl v unikátním prostředí se čtyřicetiletou tradicí státního televizního vysílání. Je průkopníkem mediálního podnikání a předobrazem reakce na konkurenční soukromou televizi ve všech postkomunistických státech Evropy. Extrémní podmínky vzniku komerční celoplošné televize v tzv. východním bloku nejlépe ilustrují následující skutečnosti: V době udělení licence na 12 let neexistovala budova, z níž by se dalo vysílat. Nebylo instalováno jediné technické zařízení. Nebyl natočen jediný záběr a zajištěn jediný pořad ze zahraničí. Na trhu práce nebyli k dispozici žádní odborníci na televizní vysílání a techniku - všichni pracovali na veřejnoprávní instituci. Přesto začala Nova o 365 dnů později vysílat v plném rozsahu. TV Nova si od počátku předsevzala nebýt televizí strohou, poučnou, ale spíše televizí "s uvolněným límečkem", která vede dialog se svým divákem, někdy ho snad i provokuje, ale nikdy nenudí. Také proto její hlavní slogan zní: NOVA VÁS BAVÍ. Pokouší se vysílat již 24. hodin denně.
TV NOVA na Internetu

Nyní pro Vás vysíláme i na Internetu jak živě, tak z multimediálního archivu. Živé internetové vysílání naší televize je však omezeno na území České republiky. Ne všechny pořady můžete na Internetu sledovat, protože vysílací práva neumožňují přenos po Internetu.

Emurfilm

Televize Emurfilm přináší aktuální zpravodajství z oblasti jižní, jihovýchodní a střední Moravy. Jejich štáby mapují 24 hodin denně veškeré dění tak, abyste mohli být co nejdříve informováni o všem, co se kolem nás děje. Vše důležité z našeho okolí můžeme vidět v regionálním vysílání každý všední den v následujících relacích:
TV NOVA (pondělí - pátek po 17.

hodině)PRÁVĚ TEĎ - zpravodajská regionální relace(kultura, politika, krimi, sport)
TV PRIMA (pondělí - pátek 17,30 - 17,50 hod.)VELKÉ UCHO - zábavná show Petra Novotného a jeho hostů vyrobená ve spolupráci s EF TV
TV PRIMA (pondělí - pátek 17,50 - 18,00 hod., reprízy vždy následující den v 7,50 hod.)HLAVNÍ REGIONÁLNÍ ZPRAVODAJSKÁ RELACE(aktuální dění, žhavé události, tipy a pozvánky, sport...)
TV PRIMA (pondělí - pátek 18,50 - 18,55 hod.)EXPRES - shrnutí aktuálních událostí dne

NTV

Společnost NTV cable s.r.o. byla založena v září 1997, jejím 100 %-ním vlastníkem je Město Napajedla. V červenci 1998 zahájila provoz kabelové televize v Napajedlích, Pohořelicích a Oldřichovicích. Kromě přenosu televizních a rozhlasových stanic zajišťuje vlastní vysílání informačního kanálu NTV info, který přináší uživatelům kabelové televize aktuální informace o dění ve městě, soukromou a podnikatelskou inzerci.

Česká televize

Prehistorie

Československá televize začala zkušebně vysílat z Prahy 1. května 1953, pravidelně pak od 25. 2. 1954. O necelý rok později následoval první přímý přenos hokejového utkání ČSR-IF Leksand ze Zimního stadionu v Praze. Ostravské televizní studio zahájilo vysílání 31. 12. 1955, bratislavské 3. 11. 1956, brněnské pak 6. 7. 1961. V září 1961 dosáhl počet televizních koncesionářů jednoho milionu, v březnu 1965 dvou milionů, v prosinci 1969 tří milionů a v listopadu 1979 čtyř milionů. Devátý květen je dnem prvního pravidelného barevného vysílání - 2. program tak začal vysílat v roce 1973, 1. program v roce 1975.

Revoluce

Ve středu 22. 11. 1989 došlo k průlomu v zachycení událostí právě probíhající Sametové revoluce na obrazovce ČST - v přímých vstupech z Václavského náměstí v Praze do odpoledního vysílání Studia Kontakt na 2. programu. Staré vedení ČST v dalších dnech rychle ztratilo kontrolu nad vysíláním a Československá televize se díky přímým přenosům, živě vysílaným vystoupením a konečně i objektivnímu zpravodajství stala rozhodujícím médiem informujícím nejširší veřejnost o aktuálním dění.

Před koncem federace

Od 4. 9. 1990 došlo ke změně koncepce a označení televizních programů. Jako federální byl nadále vysílán jen dosavadní 1. program, nově pod názvem F 1. Dosavadní 2. program se rozdělil na český okruh ČTV a na slovenský okruh S 1. Navíc začal 14. 5. 1990 vysílat třetí český program OK 3 (na Slovensku byl od 6. 6. 1991 vysílán obdobný program TA 3) na okruhu dříve blokovaném sovětským vysíláním. Ještě za trvání federace zřídila Slovenská národní rada k 1. 7. 1991 svým zákonem Slovenskou televizi. K 1. 1. 1992 byla pak zřízena zákonem České národní rady Česká televize. Československá televize zůstávala v roce 1992 provozovatelem vysílání na federálním okruhu F 1, pro který vyráběla zpravodajství. Ostatní pořady pro F 1 zajišťovaly obě republikové televize, které zároveň zcela převzaly do své režie vysílání na ostatních dvou okruzích v každé republice.

Mezitím byl 30. října 1991 schválen zákon Federálního shromáždění ČSFR č.

468/1991 o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který rozlišil dvě kategorie vysílatelů - provozovatele vysílání ze zákona (bývají označováni jako veřejnoprávní) a držitele licence (soukromá, komerční televize či rozhlas). Tento zákon, který umožnil vznik komerční televize, platí ve znění změn a doplňků dodnes.
Federální epilog

Československá televize zanikla k 31. 12. 1992 spolu s rozdělením československé federace, a to v situaci, kdy v České republice ještě kromě České televize nebyl jiný provozovatel televizního vysílání.Česká televize není bývalou Československou televizí, jejíž fungování bylo až do konce spjato s existencí československé federace. Přes podstatné změny, ke kterým v posledních letech jejího trvání v ČST došlo, proměna ČST z "vládního média" na "veřejnoprávní", tedy na službu veřejnosti, nebyla před rozdělením federace důsledně - zejména po právní stránce - dokončena. Naproti tomu Česká televize byla jako služba veřejnosti, se všemi zákonnými závazky z toho plynoucími, vytvořena od samého počátku.

Vznik a první kroky ČT

Česká televize vznikla k 1. 1. 1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky. Při jejím vzniku nebyly vyřešeny některé zásadní otázky související s její činností, zejména otázka okruhů, na nichž má vysílat, a otázka jejího financování. Zatímco o vysílacích okruzích České televize již v mezidobí rozhodnutí padlo, problém jejího financování není dořešen dodnes. Svým způsobem tak není geneze České televize zatím dovršena.S odstupem zní jako klišé, nazýváme-li dobu vzniku České televize hektickou.. Je ovšem fakt, že až 18. 12. 1991 jmenovala Česká národní rada na tři měsíce prozatímním ředitelem České televize, jejíž existenci za pár dnů předpokládal zákon, Iva Mathé s účinností od 1. 1. 1992. Velká část podstatných věcí se odehrála v průběhu ledna 1992. Od prvního dne roku 1992 a své existence začala Česká televize vysílat vlastní zpravodajství - na okruhu ČTV.
V lednu vytvořila svou organizační strukturu a programovou koncepci. Vzájemnou spolupráci a přechod práv z Československé televize upravila dohodou s ní. Česká televize se ujala role provozovatele vysílání na programech ČTV a OK 3, a svého majetku, jehož základem byl majetek podle zákona převedený z Československé televize. Také velká část pracovníků přišla z Československé televize. Česká televize použila základní organizační strukturu, kterou vytvořili její pozdější vedoucí pracovníci - ještě pod hlavičkou Československé televize - během roku 1991. Přinášela zásadní změnu ve vztazích mezi řízením programu, vlastní tvorbou, výrobou a ekonomickými hledisky. Tento kvalitativně nový vztah byl podmíněn zrušením tzv.

hlavních redakcí, značným "odtučněním" dramaturgie a ostatních kategorií redakčních pracovníků, spojeným s přechodem na větší množství tvůrčích skupin koncentrovaných jen do několika producentských center a studií. Mezitím proběhlo ve dvou kolech výběrové řízení Rady České televize na "definitivního" generálního ředitele České televize. Výběr z 38 uchazečů rada uzavřela 23. března, a k 1. dubnu 1992 jmenovala generálním ředitelem na šestileté funkční období stávajícího prozatímního ředitele Iva Mathé. Rada České televize schválila dne 15. dubna 1992 na návrh generálního ředitele první Statut České televize.


Které okruhy pro ČT?

První rok existence České televize se stal, jak se ukázalo v jeho polovině, posledním rokem československé federace. Blížící se zánik federální Československé televize zdůraznil naléhavost otázky, na kterých okruzích by měla Česká televize nadále vysílat: zákon o rozhlasovém a televizním vysílání totiž provozovatelům vysílání ze zákona vyhradil pouze dva okruhy. Překvapivé rozuzlení přineslo rozhodnutí České národní rady ze samého konce roku 1992 (z 22. prosince). Ze dvou celoplošně šířených okruhů byl jeden určen za vlastní okruh České televize, zatímco ten druhý byl vyhrazen budoucímu držiteli licence. Česká televize na něm měla vysílat jen do jeho předání držiteli licence. Okruh dosud nazývaný OK 3 byl svěřen České televizi do správy jako další její okruh prozatímně do konce roku 1995. Přidělení licence k provozování celoplošného televizního (tj. komerčního) vysílání následovalo vzápětí - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ji 30. 1. 1993 na 12 let udělila společnosti CET 21, s.r.o.
Prvním lednem 1993 se datuje nová koncepce programů vysílaných Českou televizí, které byly přejmenovány na ČT1 (dřívější ČTV), ČT2 (dřívější F 1) a ČT3 (dřívější OK 3). Pro dobu faktické neexistence jiné celoplošně vysílající televize byl zákonem vytvořen institut intendanta zpravodajství a publicistiky na okruhu předurčeném k uvolnění držiteli licence. Intendant nepodléhal generálnímu řediteli České televize, měl k dispozici vlastní redakci a byl tak garantem pluralismu zpravodajství a publicistiky v celostátním televizním vysílání. Rada České televize zvolila intendantem pana Jana Šterna s platností od 1. 2. 1993.

Problém financování

Základním zdrojem financování České televize je televizní poplatek, jehož výše od 1. července 1997 činí 75 Kč měsíčně, avšak po prvních pět a půl roku existence České televize předtím zůstával nezměněn ve výši 50 Kč měsíčně. Sazba poplatku je stanovena zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích č. 252/1994 Sb., ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

Do roku 1994 placení poplatku upravovala letitá a nepřehledná soustava podzákonných norem. Přijetí zákona o rozhlasových a televizních poplatcích mohlo přinést nejen zpřehlednění právního stavu, ale i řešení problému financování České televize. Nestalo se tak: zákon o rozhlasových a televizních poplatcích přijatý Poslaneckou sněmovnou koncem roku 1994 nejenže nezměnil sazbu poplatku, ale její změnu navíc podmínil nutností novelizovat zákon. Stejně jako při přijímání zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v roce 1994, tak i při jeho novelizování v roce 1997 bylo možné zásadní řešení odsunuto do budoucna. Česká televize uvolnila podle zákona jeden ze dvou celoplošně šířených vysílacích okruhů 3. 2. 1994 a následujícího dne na něm začala vysílat soukromá TV NOVA. Od 4. 2. 1994 zůstávají České televizi dva okruhy - ČT1 a ČT2. Již v roce 1993 ovšem zahájila své vysílání regionální středočeská privátní televizní stanice Premiéra TV. Ta získala v průběhu roku 1994 licenci "k provozování celoplošného televizního vysílání prostřednictvím satelitu jako centrálního plnoformátového programu pro regionální a lokální televizní vysílání" - tedy prakticky licenci vysílat celostátně, a předpokládá dosažení více než osmdesátiprocentního pokrytí území. Ve své snaze o rozšiřování dosahu je Premiéra TV podporována vstřícným přístupem Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, přestože za současných technických podmínek Česká republika nemá kompletní čtvrtou sadu frekvencí pro celoplošné televizní vysílání a přidělování některých dílčích frekvencí omezuje potenciální dosah okruhů zákonem považovaných za celoplošné - zejména okruhu ČT2 České televize. Po neúspěšných diskusích o zásadní novelizaci mediální legislativy v roce 1995 nalezla Poslanecká sněmovna v rámci malé novely shodu mj. v otázce okruhů ve správě České televize. Tímto dílčím, avšak pro Českou televizi velmi významným rozhodnutím z konce roku 1995 získala Česká televize do trvalé správy i svůj druhý okruh. České televizi zákon stanoví náročné programové závazky, které kladou také vysoké nároky na její financování. Rozhodující finanční zdroj České televize - televizní poplatek - je stanoven jako fixní a je ve srovnání se zahraničím velmi nízký. To, že zvyšování televizního poplatku je vázáno na změnu zákona, znamená, že pochopitelná nepopulárnost takového kroku pro veřejnost se promítá jak do vztahu k České televizi, tak k poslancům Parlamentu. Z více hledisek by tedy bylo optimální, kdyby výše televizního poplatku byla indexována podle míry inflace.

Podobné řešení by bylo sice v našem právním řádu nestandardní a odvážné, avšak jeho přijatelnost by mohla být podpořena určením lhůty, po kterou by platilo. V tomto kontextu je třeba upozornit na to, s jakou odvahou - a úspěšně - byly vytvořeny podmínky pro činnost komerčních vysílatelů v naší zemi, které jsou mimochodem při příležitosti každé novelizace příslušných zákonů obvykle dále zlepšovány. Česká televize se neřešením problému hlavního zdroje jejího financování ocitla pod nepolevujícím, ač možná na první pohled nesnadno patrným tlakem, působícím v konečném důsledku na její program. Přes opakovaně prokázanou (studie Coopers & Lybrand) vysokou efektivitu České televize se tato situace může v budoucnu opakovat. Nalezení východisek, která by zajistila stabilitu podmínek pro činnost České televize v delším časovém horizontu, je v zájmu rovnováhy duálního systému vysílání v České republice. Na rok 1996 musela Česká televize vzhledem k vývoji poměru příjmů a výdajů přijmout deficitní rozpočet, což byl krok, který byl kritizován. Původně předpokládaný schodek v hospodaření v roce 1996 ve výši 363,6 milionu korun se České televizi ovšem podařilo do konce roku odvrátit, a to díky zvýšeným příjmům z vysílání reklamy. V průběhu prvních dvou čtvrtletí roku 1997 přijala Česká televize pouze rozpočtové provizorium. Vyrovnaný rozpočet na rok 1997 schválila na návrh generálního ředitele Rada ČT až po vstupu v platnost novely zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, tedy v červenci 1997. Hospodaření České televize v roce 1997 skončilo podle předběžných výsledků (před zpracováním daňového přiznání do 30. 6.) se ziskem, takže po několika letech lze považovat financování České televize prozatím za stabilizované.
Nejmladší historie

Od 27. září 1995, kdy Rada České televize schválila změněné znění původního Statutu České televize, se jeho součástmi staly Kodex České televize a dokument Strategie České televize. Další novelizaci Statutu České televize a příloh, které tvoří jeho součásti, provedla Rada České televize 17. ledna 1998. V aktuálním znění Kodex České televize obsahuje zásady zpravodajství a tvorby programu, zásady žurnalistické práce, oddíly věnované etice žurnalistiky a zařazování materiálů zobrazujících násilí a zřizuje Etický panel jako konzultační orgán vedení České televize. Dokument Strategie České televize formuluje strategické cíle v oblasti programové, technické, finanční a v oblasti lidských zdrojů. Počátkem roku 1997 skončilo pětileté funkční období první Rady České televize, jejímž předsedou byl po většinu období Jiří Grygar.

Nové členy Rady ČT zvolila Poslanecká sněmovna v únoru a počátkem dubna 1997. Nově konstituovaná Rada ČT vzápětí přijala své programové prohlášení a dne 16. dubna zvolila svým předsedou Jana Jiráka. Nové Radě ČT připadl nelehký úkol vyhlásit a provést výběrové řízení na obsazení funkce generálního ředitele ČT na příští funkční období, neboť Ivovi Mathé měl koncem března 1998 jeho dosavadní mandát skončit. V září 1997 Rada Čt informovala o podmínkách výběrového řízení, které oficiálně vyhlásila dne 1. prosince 1997. Výběrové řízení uzavřela dne 4. února 1998 volba:generálním ředitelem České televize se od 1. dubna stal Jakub Puchalský. Až do problematiky která byla v roce 2000 (vánoce).

Prima televize
Televize Prima na svých stránkách nezveřejňuje nic o své existenci jen o pořadech které vysílá nebo má v plánu vysílat, nebo které doporučuje, divákům, na redakci, či zajímavosti o počasí, sportu, nejsledovanější pořady v jejich televizi. Televize Prima vznikla z televize Premiera která trvala až do roku 1998 kdy se den ze dne přejmenovala na Prima. Pomáhá také vysílat televizi Emurfilm denně zprávy z regionu jižní Morava.

Nejsledovanější pořady Prima TV
Cílová skupina: Dospělí 15+, Datum: 5. - 11. března 2001
Pořad Datum Začátek-konec TVR % Tisíce Share %
1 Nikdo není dokonalý 11.3.2001 2058-2152 19,9 1 673 38
2 Komisař Rex 7.3.2001 2002-2053 13,0 1 095 26
3 Wolffův revír 11.3.2001 2000-2050 11,5 970 21
4 Deník 5.3.2001 1900-1914 9,9 833 25
5 Deník 6.3.2001 1900-1914 9,8 824 26
6 Deník 10.3.2001 1900-1914 9,7 813 26
7 Deník 9.3.2001 1900-1914 9,5 797 27
8 Deník 8.3.2001 1900-1914 9,3 784 25
9 Deník 7.3.2001 1900-1914 8,5 718 24
10 Návrat do ráje 8.3.2001 2002-2139 8,2 692 16
Zdroj dat: Taylor Nelson Sofres - ATO


Nejsledovanější pořady Prima TV
Cílová skupina: Děti 4 - 14 let, Datum: 5. - 11. března 2001
Pořad Datum Začátek-konec TVR % Tisíce Share %
1 Kocour Felix 11.3.2001 1947-1954 17,1 244 56
2 Kocour Felix 10.3.2001 1948-1955 14,0 200 44
3 Kocour Felix 9.3.2001 1948-1955 13,7 196 37
4 Kocour Felix 8.3.2001 1948-1956 12,9 184 44
5 Kocour Felix 5.3.2001 1947-1954 11,3 161 39
6 Kocour Felix 6.3.2001 1946-1953 10,8 154 35
7 Kocour Felix 7.3.2001 1948-1955 9,0 128 33
8 Komisař Rex 7.3.2001 2002-2053 6,7 95 38
9 Wolffův revír 11.3.2001 2000-2050 5,6 80 36
10 Mňam aneb Prima vařečka 11.3.2001 1915-1940 5,5 78 20
Zdroj dat: Taylor Nelson Sofres - ATO

České televize na rozdíl od zahraničních kromě Novy nemají schopnost vysílat 24. hodin denně, protože na to nemají vybavení ani prostředky.

V jiných zemích je i více televizních stanic například v Polsku je jich asi 15. Z toho vyplývá, že nemáme možnost tak velkých možností informací které by zajímaly všechny občany České republiky.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?