Stavitelské umění a architektura starého Egypta
Kategorie: (celkem: 853 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 23. července 2006
- Zobrazeno: 1484×
Příbuzná témata
Stavitelské umění a architektura starého Egypta
EgyptPří slově Egypt se nám většinou vybaví pyramidy, posvátná řeka Nil a tváře faraónů vytesané do kamene. Ze starověkých říší měla nejdelší trvání. Existovala skoro 3000 let. Již v roce 3000 př. n.l. vládl v Egyptě faraón. Nechával se obklopovat přepychem a po celý svůj život řídil výstavbu své hrobky.
Pyramidy
Nejznámějšími hrobkami faraónů jsou bezpochyby pyramidy, které jsou staré skoro 4000 let. Tyto monumentální stavby se vyvinuli z původních kamenných lavic zvaných mastaby. První stupňovitou pyramidu nechal postavit farao Džoser. Potom už zbýval jen malý krůček ke klasickým pyramidám. Nejsilnějším dojmem na návštěvníky působí tři mohutné pyramidy v Gíze – Cheopsova, Chefrénova a Mikerinova. Hluboko v kamenné mase pyramidy anebo pod ní se nacházela pohřební komora. Přístupová cesta byla zazděna a pečlivě zakryta, avšak ani to nechránilo krále před lupiči, kteří toužili po bohaté pohřební výbavě.
Nejznámější ze všech je asi Cheopsova pyramida, monumentální a obklopená tajemstvím, tak přečkávala skoro 4500 let. Cheopsova pyramida je 138m vysoká(původní výška byla 147m), 227,50 m měří jedna její strana a byla postavena z více než dvou a půl miliónu vápencových kvádrů, které průměrně váži dvě a půl tuny. Těžká stavba váží celkem přes šest set miliónů tun a mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených dobytkem. Přes tyto primitivní podmínky se starým Egypťanům podařilo vytvořit dílo s enormní a těžko dosažitelnou přesností. Původně hlazená ztratila časem svůj leštěný vápencový obklad Nikdo nemůže však vysvětlit, proč byla tato pyramida postavena. Podle jedné teorie měla být náhrobkem faraónovým, podivné je jen to, že v této ani v jiných pyramidách nikdy nebyla nalezena těla zemřelých. Oficiální delegace našla kamennou rakem prázdnou bez sebemenších známek předchozího otevření. Ve vzdálenosti 160m od Cheopsovi pyramidy se tyčí Chefrénova pyramida. Ta je vysoká 136.60 m a má délku strany 210.50 m. Nejmenší Mykerinosova pyramida leží 200 metrů od Chefrénovi a může se pochlubit 62 m výšky a délkou strany 108m. Vedle Cheopsovy pyramidy je jistě na celém světě nejznámějším egyptským monumentem sfinga, socha s tělem lva a hlavou faraóna Rachefa,která pozorně sřeží město mrtvých. Další pyramidy se nacházejí v místech zvaných Abúsír, Memfis, Sakkára a Dašúr. Hrobky ve skalách
V době nové říše se rozšířilo pohřbívání ve hrobkách vytesaných ve skále v tzv. „Údolí králů a královen“. Zde se nachází zachovaných 62 hrobek.
Umění
Každá hrobka však musela splňovat určitá kritéria. Stěny byly bohatě zdobeny malbami a hieroglyfy popisující život a slavné činy zemřelého. Ačkoliv egyptský umělec viděl perspektivně po celou dobu vývoje egyptského umění zobrazoval lidskou postavu podle závazné normy: Hlavu z profilu, oko a tělo zepředu a nohy opět z profilu.nejčastějším zobrazovaným výjevem bylo beze sporu „vážení duší“. Jedna z nejkrásnějších fresek se nachází v údolí Králů v hrobce Sennefa, oblastního správce krále Amenofise II. Krásné sochařské portréty vznikly již v době staré říše. Snad nejslavnějším portrétem je slavná busta královny Nefertiti. Pro Egypťana byla socha stejně živá jako opravdový člověk. Proto muselo být zaznamenáno i jméno a postavení zobrazené osoby. Mezi další slavné sochy patří sochy Sechemkaa, který byl zobrazován v různých pozicích a různými materiály, Písař, faraónů, bohů, sochy ve městech jako jsou Tanis, , Veset, Puto a další. Výjimkou také nebyly sochy ze dřeva avšak dochovalo se jich málo. Dřevěnou sochou je postava Séch el-Beleda, nalezená v Sakkáře. Umělci se podařilo vystihnout podobu zemřelého hlavně díky očím , vykládaným křišťálem a mědí.
Protože velká většina hrobek byla již ve
starověku vyloupena. Nemáme mnoho zdrojů
jak zjistit co vše patřilo do výbavy faraóna. O to více potěšil nález neporušené hrobky krále Tutanchamóna. V hrobce objevené Hovardem Carterem roku 1922v údolí králů, byly nalezeny masivní zlatě šperky, posmrtná maska,tepaná
ze zlata a vykládaná modrou skelnou pastou
a lapisim lazuli, 2 rakve z poceného dřeva
potažené vrstvou zlaceného sádrovce409
drobných figurek služebnictva a další poklady.
Chrámy
Dokladem pevné víry Egypťanů jsou chrámy. Každé z měst mělo svůj chrám zasvěcený nějakému bohovu. Známe jsou chrámy v Pilaku, Amarmě, Abydosu, Ombosu, Koptosu, Dé-Er-Bahri a Abú Simbelu, avšak vynikají mezi nimi chrámové komplexy v Karnaku a Luksoru., které byly vybudovány skoro 2000 let př.n. l. Přístupovou cestu k chrámu lemovala alej sfing, vlastní vstup tvořila jedna či několik vstupních bran (pylomů), při nichž stály kolosální sochy faraónů a vysoké obelisky. Za hlavní branou bylo nádvoří, přístupné všem věřícím, po něm následovala sloupová síň. Na konci pak bylo vlastní sídlo boha. Celý komplex pak byl obehnán dvojitou zdí.
Hieroglyfy
Avšak největším přínosem bylo první z písem-kursivní hieroglyfy. Egyptština se zapisovala směsicí fonogramů – tj. jeden znak pro každý zvuk – a ideogramů- tj. jeden znak pro jeden význam.
Takto vzniklých hieroglyfických znaků bylo dolem sedmi se. Jejich velmi naturalistická podoba-obrazy ptáků, hadů, lidských bytostí, různých předmětů- udržovala vědce dlouho v omylu, že tyto znaky mají symbolický význam. Pravidla písma rozluštil v roce 1822 Jean Francois Champollion, díky desce objevené ve městě Rašíd. Písaři psali černým inkoustem na papyry, na úlomky kamenů a na hliněné střepy. Hyeroglyfů byly dva druhy. Hieratické, nebo-li kněžské se užívaly pro texty náboženské a oficiální. obyčejní lidé psali písmem Démotickým, která bylo jednoduší.
Jednou z mála knih, které se dochovaly jsou Knihy mrtvých a Knihy moudrých rad do života, psané na papyru.
Egyptská civilizace nám zanechala spoustu památek ,poznatků ale i záhad, které se nám možná nikdy nepodaří rozluštit. Zdroje:
Meno junior encyklopedie –soubor autorů
Mýty a legendy –Egypt, řecko, Gálie - Překlad Evžen Lukeš
Divy světa – soubor autorů
Egypt a starověké Řecko – Christophe Barbotin, Jean-Luc Bovot, Elizabeth
Delange,…
Dějiny pravěku a starověku – Jan Souček.