Sociálne patológie (drogy, kriminalita, prostitúcia)
Kategorie: Psychológia (celkem: 235 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 01. července 2007
- Zobrazeno: 2953×
Příbuzná témata
Sociálne patológie (drogy, kriminalita, prostitúcia)
Deviace - každé odchýlení od nějaké normySociální deviace - porušení nebo podstatná odchylka od spol. normy nebo skupiny norem, nerespektování požadavků, které na jednotlivce či skupinu klade určitá norma, nebo soubor norem
* velmi široké pojetí
* je to chápáno jako narušení kterékoliv sociální normy
Negativní sociální jevy - nežádoucí sociální procesy - rozvodovost, pokles natality
Protispolečenské jednání
- narušení (záměrné, nezáměrné) ekonomických, politických zájmů, morálky
- pouze negativně (soc. deviace může být i kladná)
Sociálně patologické jevy - nejnebezpečnější jevy, negativní sankce
Sociální deviace : velmi široký pojem, je neutrální - nehodnotí odchylku jako pozitivní nebo negativní
je pojem emocionálně indeferentní - neříká zda je to dobré nebo špatné
Obecné znaky pro sociální deviaci jako sociální jev :
1. hromadný charakter - stejná orientace u stejných skupin obyvatelstva ve shodných či podobných podm.
2. podobnost příčin nebo jejich identita - jejichž působením vznikají
3. určitá opakovatelnost - stabilita deviantních jevů v čase a v místě - určitá hromadnost, stabilita a rozšířenost při stejných podmínkách
Klasifikace sociálních deviací :
1. dle typu porušované normy - právní, mravní, náboženské, etické ...
2. dle subjektu - jednotlivci x soc. skupiny
3. dle objektu - vůči čemu - ekonomika, kultura, zájem spol., životu, důstojnosti
4. primární - porušování normy na základě původního podnětu nebo zdroje (reakce na úmrtí blízkého - alkohol)
sekundární - důsledek reakce jednotlivce na označení
5. negativní - pohled na chudobu, odstrčení
pozitivní - boháči - viz USA
6. dle cílové orientace - zištné - získání materiálních hodnot
agresivní - jsou vyvolané nepřátelstvím, neúctou
pasivní - lhostejnost k plnění povinností
7. vědomé (úmyslné) - největší nebezpečí pro spol.
z nedbalosti - zanedbání, neznalost (právní ) normy
8. dle charakteru porušovaných norem - národní - odchylky od vnitrostátních norem
mezinárodní - mezinár. právo a morálka
Drogy
- látky vyvolávající stav tělesné či psychické závislosti, včetně alkoholismu
drogová závislost - charakter hloubky psychické závislosti
problém zejména mladých lidí - mění stavy se skupině, konečné osamocení
a) Drogy se dají definovat jako omané látky, které mění stav člověka různými způsoby. Získávají se buď z rostlin nebo chemickou syntézou. Člověk si může vypěstovat návyk buď psychický nebo fyzický a stává se z něho toxikoman.
Světová zdravotní organizace definuje pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti (nebo obou těchto závislostí zároveň).
Problém drog je starý jako lidstvo samo. Odkazy na drogy nacházíme ve starém zákoně i starších náboženských textech. Drogy, ať už legální či nelegální, už od počátku věků způsobují lidstvu problémy.
Nyní uvedu několik příkladů z historie drog:
ROK 5000 Př.Kr.- Sumeřané užívají opium.
Rok 3500 Př.Kr.- Nalézáme na Egypském papyru zprávy o výrobě alkoholu ( popis pivovaru ).
Rok 300 Př.Kr.- Řecký filosof Theophrastus zmiňuje požívání makové šťávy.
Ve starém Římě se hojně požívalo víno.
Rok 1000 n.l. - V Číně je široce užíváno opium, toto přetrvávalo staletí. V 18 století byl trest uškrcení za držení opia.
Rok 1493 n.l. - Kolumbus přiváží z Ameriky do Evrpy tabák.
V 17 st. v Rusku a Osmanské říši byl trest smrti za kouření tabáku. V téže době se používá v lékařství opium jako lék proti bolesti ( v Evropě i v Americe ).
V r. 1800 přiváží Napoleon z Egypta do Francie Canabis ( hašiš a marihuana ).
V roce 1844 byl izolován čistý kokain.
V roce 1898 byl v Německu syntetizován diacetylmorfin neboli heroin.
V roce 1903 bylo změněno složení COCA-COLY, kofein který nahradil kokain je její součástí dodnes.
V roce 1914 byl v USA přijat Harrisonův zákon o narkotikách upravující prodej opia, opiových derivátů a kokainu (jen na lékařský předpis).
V roce 1920-33 v USA alkoholová prohibice.
V roce 1924 zakázána výroba heroinu.
V roce 1938 švýcarský chemik Dr. Albert Hofman syntetizuje LSD.
V roce 1941 v Číně Čankajšek nařizuje trest smrti za pěstování máku, výrobu opia nebo jeho prodej a přesto v roce 1946 se v Číně odhaduje 40.mil. kuřáků opia.
V roce 1988 je přijata úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami k níž se v následujícím roce připojila ČSSR.
Výzkumy ukázaly, že tabák, alkohol (legální drogy) a marihuana jsou 3 nejdostupnější drogy pro mládež. Jsou označovány jako vstupní drogy, neboť to jsou drogy nejčastěji užívané, když s nimi mládež začíná experimentovat. Otevírají dveře dalším drogám.
Tabák
Kouření tabákových výrobků je hlavní příčinou úmrtí v mnoha společnostech, příčinou, které se lze vyhnout. Kuřáci mají osmkrát vyšší pravděpodobnost, že si přivodí srdeční chorobu než nekuřáci. Rakovina plic, hrtanu, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní a ledvin rovněž ve zvýšené míře postihuje kuřáky. Asi třicet procent případů úmrtí na rakovinu má vazbu na kouření.
Chronická plicní choroba jako je rozedma plic a chronický zánět průdušek se u kuřáků vyskytnou desetkrát častěji než u nekuřáků.
Kouření během těhotenství s sebou přináší také vážná nebezpečí. Spontánní potrat, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, úmrtí plodu - to vše se daleko pravděpodobněji vyskytne, jestliže těhotná matka kouří. Při narození se musí novorozenec vyrovnat s abstinenčními příznaky tohoto návyku.
Cigaretový kouř obsahuje zhruba 4000 chemikálií, z nichž některé jsou známé karcinogeny. Další toxiny mohou způsobit podráždění očí, nosu a krku. Oxid uhelnatý, další složka cigaretového kouře se slučuje s hemoglobinem v krvi a vytváří carboxylhemoglobin, látku, která se střetává se schopností organismu získávat a používat kyslík.
Snad nejnebezpečnější látkou v tabákovém kouři je nikotin. Jedná se o tzv. mitotický jed, postihující buněčné jádro. Zvyšuje dráždivost centrálních nervů. pak je ochrnuje. Dávka 60 mg nikotinu je spolehlivě smrtelná do 10 minut a jejím účinkům nelze zabránit. Smrt byla zaznamenána po 18 dýmkách, u jiné osoby po 40 cigaretách a 14 doutnících během 12 hodin. Ačkoliv je přítomen při začátcích srdečních infarktů a rakoviny, jeho nejnebezpečnější role spočívá v posilování touhy kouřit. Protože nikotin je vysoce návykový, ti, kteří propadli kouření, zjišťují, že je nesmírně obtížné přestat kouřit. Z jednoho tisíce typických kuřáků méně než dvacet procent uspěje se skoncováním na první pokus.
Ačkoliv o škodlivých účincích kouření nelze pochybovat, lidé, kteří přestanou kouřit, mohou učinit značné pokroky při nápravě škod, způsobených kouřením. U kuřáků, kteří kouří balíček cigaret denně, se zvýšené riziko srdečního infarktu začne vytrácet, jakmile přestanou kouřit.
Alkohol
Konzumace alkoholu má za následek množství závažných změn v chování. Dokonce i malé dávky snižují úsudek i koordinaci. Nízké až střední dávky alkoholu rovněž zvyšují výskyt nejrůznějšího agresivního jednání. Střední až vyšší dávky alkoholu působí výrazné zhoršení vyšších duševních funkcí a značně snižují schopnost člověka učit se novým poznatkům a pamatovat si je. Velmi vysoké dávky mohou způsobit smrt. Je-li alkohol kombinován s dalšími sedativy, potom jeho podstatně menší dávky mohou způsobit hluboké bezvědomí, předávkování drogami dokonce smrt.
Opakované požívání alkoholu může vést k závislosti. Abstinenční příznaky při zastavení přísunu alkoholu se projeví bolestnými úzkostmi, třesem, halucinacemi a křečí. Někdy mohou i způsobit smrt.
Dlouhodobá konzumace alkoholu zejména se spojením se špatnou výživou může vést k poškození orgánů jako mozek či játra.
Ženám, které pijí v průběhu těhotenství alkohol se mohou narodit děti s tzv. fetálním alkoholovým syndromem. Tito novorozenci trpí nevyléčitelnými fyzickými vadami a mentální retardací. Děti alkoholiků jsou též vystaveny většímu riziku, že se z nich stanou alkoholici.
Alkoholismus - pravidelná, nadměrná konzumace alk. nápojů
spojení s negativním dopadem na jedince, rodinu i společnost
3 druhy zaměřené sociologie :
b) příčiny- to jsou podmínky a faktory, zkoumání vlivů, vývoj alkoholismu, analýza rodinných a výchovných vlivů na vznik a řešení alkoholismu
c) rozšířenost a dopad na spol. - věkové skupiny, profesní skupiny, účinky na zdraví, podíl na kriminalitě
sociální aspekty prevence a terapie alkoholismu - diagnostika, postoje veřejnosti, léčebny.
Marihuana
Nejsnáze dostupná nelegální droga u nás je konopě setá, která se užívá jako marihuana a hašiš. Marihuana jsou vlastně sušené listy, které se kouří a nebo se požívají v podobě čajů. Hašiš jsou upravená semínka konopí v podobě tmavohnědé pryskyřice nebo olejnaté tekutiny. Všechny formy marihuany mají negativní fyzické a duševní účinky. Je to např. zvýšení srdečního tepu, krví podlité oči, sucho v ústech a v krku a zvýšená chuť k jídlu. Užívání marihuany většinou zhoršuje nebo krátkokobě omezí paměť a chápavost, může změnit pojem o čase, a to v obou rovinách. Patnáct minut se může uživateli této drogy jevit jako hodina nebo pět minut. Účinky marihuany jsou závislé na okolí, náladě nebo společnosti. Zvláště stresové situace mohou vyvolat až depresivní stavy. Dále ovlivňuje úlohy, které vyžadují soustředěnost a koordinaci pohybů. Motivace a schopnost poznávání mohou být též pozměněny, což ztěžuje získávání nových vědomostí. Při delším užívání se může rovněž objevit paranoia či psychóza.
Protože kuřáci marihuany často vdechují nefiltrovaný kouř hluboce a potom jej drží v plicích co nejdéle, marihuana poškozuje plíce a plicní systém. Marihuanový kouř obsahuje více rakovinotvorných látek než tabákový kouř.
Psychická závislost se projevuje v pozdější fázi vyžadováním více a více drogy k dosažení stejného účinku.
Vedlejší produkty marihuany se ukládají v játrech, plicích, mozku, slezině, mízních tkáních a pohlavních orgánech.
Stimulační drogy
Čelné místo mezi drogami zaujímají stimulační látky, zejmena česká specialita pervitin. Dříve se předepisoval závislým na heroinu, používala jej německá vojiska ve 2. světové válce. Objevuje se pocit obrovské fyzické a mentální síly, pak emoční labilita. Někdy je narušeno i vnímání.
Do této skupiny patří dále i amfetamin, efedrin, kokain, crack ( směs kokainu, jedlé sody a vody, jejíž krystaly se kouří ), fenmetrazin a různé léky, např. trifenidyl. Jsou to různobarevné tablety a prášky, které se užívají kouřením, šňupáním, případně injekcemi. Tato stimulancia působí povzbuzení tělesné i duševní, zvyšují bdělost, mírní únavu a chuť k jídlu. Vyšší dávky vyvolávají potřebu překotné činnosti, úzkost, neklid, nespavost, náladovost, hádavost a agresivitu. Po odeznění účinku následuje skleslost, ospalost, deprese a vyčerpání. Velké dávky mohou způsobit srdeční selhání, dochází k otravám z předávkování. Projevem požití drog je pocení, sucho v ústech, zvýšení krevního tlaku, neklid, roztřesenost, rozšíření zornic, při delším užívání chronická rýma, krvácení z nosu, u kokainu až proděravění nosní přepážky, bledost, hubnutí. Následkem užívání je vznik psychické závislosti vyžadující ne zvýšení dávek, ale častější frekvenci užívání. Závislý má pocit pronásledování, mívá halucinace, poruchy paměti, je agresivní. Mezi stimulační drogy patří relativně nová droga MDMA (extáze), je to t. zv. diskotéková droga. Zřetelně zvyšuje smyslové vnímání. Po mnoha dávkách ztrácí tato droga své kouzlo a nepomůže ani dlouhodobější přestávka. Zvyšuje krevní tlak a pulz, způsobuje sucho v ústech skřípání zubů, závratě, zrychlenou srdeční akci. Euforie způsobená požitím drogy často přehluší tyto varovné signály, čož může způsobil vážné komplikace v podobě přehřání, dehydratace a následné smrti. HALUCINOGENY
Řadu uživatelů vykazuje také skupina halucinogenů: Užívají se v podobě papírových čtverečků napuštěných drogou ( tzv. tripy ) , v podobě odvarů, či jako tablety či kapsle. Halucinogeny vyvolávají poruchy vnímání různých smyslů, halucinace ( tj. vnímání neexistujících podnětů a věcí ), podle okolí často i děsivé. Mění se prožívání skutečnosti, typické jsou změny nálady. Po použití jsou rozšířené zornice, zrychlený tep, zrudnutí v obličeji, někdy větší tělesná aktivita a paranoia. Vzniká psychická závislost, poruchy sebeovládání, vztahovačnost, někdy i bez požití drogy dochází k prožívání jejího účinku. Po odeznění účinku přetrvává deprese a sebevražedné chování.
Nejznámějším je LSD. Je to syntetický halucinogen vynalezený roku 1938. V padesátých letech se LSD používalo jako léčebný prostředek v psychiatrii. Většina ostatních halucinogenů pochází z rostlin a hub (meskalin (z kaktusu Peyotl), na přelomu století byl syntetizován. Opakované užití výrazně poškozuje játra).
Evropě roste přibližně 20 druhů halucinogenních rostlin, ve střední a jižní Americe asi 130.
OPIÁTY
K nebezpečným drogám patří také opiáty.
Braun, heroin, kodein, morfin či jiné opiáty. Vyvolají celkový tělesný a duševní útlum, zklidnění, uvolnění, tlumí bolest. Projevem požití je stav omámení, porušená koordinace, zpomalené reakce. Při chronickém užívání bývá výtok z nosu, ,,vodnaté´´ oči, jsou patrné stopy po vpiších injekcí, často hnisající, dále hubenost a bledost. U uživatelů nacházíme jehly, stříkačky, opálené lžičky, kousky staniolu. Rizikem těchto drog je předávkování a smrt při zvyšujících se dávkách či neznalosti kvality drogy, fyzická a psychická závislost s těžkými abstinenčními příznaky, které nastupují krátce po odeznění účinku dávky. Heroin někdy působí tak rychle, že při předávkování se mrtvola najde ještě s jehlou v žíle. Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Jako náhražka pro závislé se používá metadon. Typická je ztráta zájmů, uživatelé se soustředí na další hledání drogy, uchylují se ke kriminalitě, jsou agresivní. Muži mají poruchy potence, ženy výpadky menstruace. Častou komplikací je žloutenka a ve světě HIV/AIDS přenášené užíváním kontaminovaných jehel a stříkaček.
DALŠÍ PSYCHOTROPNÍ LÁTKY
Analgetika (léky proti bolestem), barbituráty, hypnotika, sedativa, aj. (barbituráty, benzodiazepiny - Diazepam) Vyvolávají relaxaci a celkový tělesný a duševní útlum. Projevem je zpomalené myšlení a řeč, apatie, ospalost, náladovost, opilé vzezření. Na užívání upozorní nález jehel, stříkaček, lékovek a obalů od léků. Tlumivé látky vyvolávají psychickou a fyzickou závislost, je riziko předávkování drogy, otravy s následným bezvědomím až smrtí. Při chronickém užívání jsou časté bolesti hlavy, deprese, úzkost a agresivita uživatele, dále pak poškození ledvin a jater.
K nebezpečným drogám patří i těkavé látky, tj. chemické látky v podobě ředidel, rozpouštědel, barev, čistících prostředků aj. Užívají se čicháním výparů. Těkavé látky vyvolávají psychický útlum, poruchy vnímání, uživatelům páchne látka z úst, dech, bývají zasnění. Mají ospajé vzezření, rozšířené zornice, zarudlé oči, jsou patrné stopy chemakálií v obličeji, na rukou a na oděvu. Rizikem je předávkování a následná otrava a smrt. Při chronickém užívání jsou časté poruchy orgánů (játra, plíce, mozek, krvetvorba), zvýšená únavnost a psychická závislost.
Kriminalita
- ozn.
Trestné chování vyjádřené souhrnem TČ spáchaných v určité společnosti za určité časové období
- pojem je vymezen platným trestním právem
- mnohá dokumentace
- dva aspekty - osobnostní rysy pachatele
nežádoucí vlivy společnosti
Příčiny (hlediska) : a) biogenní - význam biogenních faktorů (př. genetická dispozice)
b) psychogenní - konflikt osobnosti a okolí, deformace hodnot
c) sociální - souvisí se spol. vztahy, jejich změnami, životními podmínkami
Kriminalita - zjevná x latentní
nové formy - terorismus, organizovaný zločin, počítačová kriminalita
Homosexualita - náklonnost vůči osobám stejného pohlaví , lesbismus
někde je povolena i úředně
Prostituce
- poskytování služeb sexuálního typu za úhradu
průvodním jevem je promiskuita - časté, náhodné, nezávazné střídání partnerů
doplňkový zdroj příjmů, prostředek spol. úspěchu
mužská, ženská, dětská
probl. nakažlivých chorob.