Samuel Beckett Čakanie na Godota

Kategorie: Nezaradené (celkem: 2976 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 01. července 2007
  • Zobrazeno: 12659×

Příbuzná témata



Samuel Beckett Čakanie na Godota

- Autor : Samuel Beckett, francúzsky prozaik a dramatik írskeho pôvodu
- Názov diela : ČAKANIE NA GODOTA
- Lit. druh : dráma
- Lit. forma : dráma
- Žáner : divadelná hra, dve dejstvá

- Téma : bludný kruh života ľudí (po vojne), hrôza z nepoznaného sveta, pasivita ľudí, ktorí nie sú aktívni vôbec v ničom, len čakajú, ako sa všetko vyvinie

- Hl. postavy:
Tuláci a verní kamaráti, sú na sebe závislí:
Estragon – je zábudlivý a nikdy si nepamätá čo robil predošlý deň
Vladimír – všetko Estragonovi pripomína

- Vedľajšie postavy:
Pozzo – pán prechádzajúci okolo, je bohatý
Lucky – nemý sluha Pozza, robí len to, čo mu Pozzo prikáže, dokonca aj rozmýšľa na
pokyn, je stále unavený – pomedzi rozkazy držiac svoj náklad postojačky spí, ( je pravdepodobne postihnutý )
Lucky a Pozzo majú veľmi špecifický vzťah sú vlastne závislí jeden od druhého. Luckyho má Pozza priviazanáho na povraze a vždy keď mu chce dať rozkaz ním trhne, aby ho zobudil. Lucky má od toho krk zodratý do krvi. Ale Pozzo trvdí, že mu Lucky prejavuje stálym držaním batožiny ( nikdy ju nepoloží na zem ) vďačnosť za to, že mu môže slúžiť.
Chlapec – pracuje u Godota a prináša od neho správy Estragonovi a Vladimírovi, že pán Godot už určite zajtra príde
Godot – postava, ktorá sa ani po dlhom čakaní nedostaví, ( má biele fúzy )

- Fabula : Hra sa odohráva v neurčitom čase a priestore na vidieckej ceste, kde je len jeden strom. Stretnú sa tam dvaja tuláci Estragon a Vladimír. Postupne sa dozvieme, že čakajú akéhosi Godota, ktorý má vyriešiť ich situáciu tým, že im poradí. Vedú veľmi zvláštne rozhovory, takpovediac o ničom. Až pokiaľ nebudú prechádzať okolo Pozzo s Luckym, centrom deja je to, že si Estragon vyzúva topánku a že čakajú na Godota. Okolo neskôr prechádza čudná dvojica – Pozzo a Lucky. Nehovoriaceho Luckyho nesúceho kufor, rozkladaciu stoličku a kôš s jedlom má Pozzo priviazaného na povraze ako psa. Pristavia sa a Pozzo vedie s Estragonom a Vladimírom absurdný rozhovor okrem iného aj o Godotovi – tiež ho pozná a tvrdí, že by ho tiež rád čakal. Po odchode Pozza a Luckyho prichádza na scénu chlapec, ktorý im oznámi, že pán Godot im odkázal, že dnes nepríde, ale že zajtra už určite. Druhé dejstvo je skoro rovnaké. Je na rovnakom mieste, v rovnaký čas, len Pozzo medzičasom oslepol a strom nie je vyschnutý, ale zelený. Pozzo tým, že je slepý, je závislý od Luckyho a oboch tulákov.

V závere hry opäť prichádza chlapec, ktorý im oznámi, že pán Godot dnes nepríde ale, že zajtra už určite. V hre je dialógmi Estragona a Vladimíra naznačené, že toto nie je len druhý deň, kedy sa toto čakanie na Godota odohráva, ale že sa to už deje dlhú dobu každý deň a že to bude pokračovať aj v budúcnosti. Estragon s Vladimírom sa na konci hry pokúsia o samovraždu obesením, lenže sa nemajú na čo obesiť. Povrázok vytiahnutý z nohavíc bol príliš tenký a roztrhol sa. Napokon uvažovali o odchode, ale zostali len nehybne stáť.

- Hl. myšlienka diela : Podľa môjho názoru celá hra vyjarduje absurdnú situáciu ľudí po vojne absurdným dejom. Hra je prakticky o ničom, autor v nej chcel pravdepodobne ukázať ako ľudia žijú. Že stále čakajú, že niečo príde, čo zmení ich život k lepšiemu, ale sami neurobia nič, aby svoj život zmenili. Godot by bol v tom prípade to niečo na čo čakajú, ale nevedia, či naozaj príde a keby aj prišiel, nevedia, či im poradí a aj keby im aj poradil ako ďalej, nie sú ničím viazaný k tomu, aby urobili tak, ako im poradí. Nakoniec Godot im vlastne ani nikdy nesľúbil, že im poradí. Tak radšej teda nič nerobia, len pasívne čakajú. Život je bludný kruh, z ktorého niet úniku. ( viď citáty )
CITÁTY, KTORÉ SA TÝKAJÚ GODOTA:
„ V: Takže? E: Takže nic. To je moudřejší. V: Počkáme, až co nám řekne. E: Kdo? V: Godot. E: A je to. V: Budem aspoň vědet, na čem jsme. Na druhý strane by možná bylo lepší kout železo, dokud.....nevychladne. V: Jsem zvědavej, co nám řekne. To nás k ničemu nezavazuje. E: Co jsme to po něm vlastně chtěli? V: Tys tam nebyl? E: Nedával jsem pozor. V: Já vlasně.....nic určitýho, myslím. E: Na něco jsme se ho ptali. V: To je ono. E: Vznesli neurčitou prosbu. Tak něco. E: Co on? V: Že uvidí.E: Že nemuže nic slíbit.“

„E: Pojď pryč. V: Kam? (pauza) Třeba budeme spát dneska u něho, pěkně v teple, v suchu, s plným břichem, ve stodole nebo něco. To by stálo za trochu čekání, ne? E: Za trochu možná, ale ne celou noc. V: Ještě je den.“

„ Pozzo: Dobrá. Co bude v tom případě.....(vyndá dýmku z úst a prohlíží si ji) ...vyhasla.....( zapálí dýmku) .......v tom případě..... v tom případě......co bude v tom případě s vaší schuzkou s oním ...Godetem...Godotem....Godinem....(pauza) .......skrátka víte koho mám na mysli – na němž záisí celá vaše budoucnost ...( pauza).....či přinejmenším vaše nejbližší budoucnost.“

ABSURDITA V DIALÓGU A VYJADRENÁ DIALÓGOM:
„V+E: A.. V: Promiň E: Jen mluv. V: Ale ne, mluv ty. E: Ty mluv. V: Přerušil jsem tě. E: Naopak, já tebe. Vztekle se pozorují. V: Nedelej fóry. E: Nebuď mezek V: Dokonči to.

E: Ty to dokonči. Ticho. Postoupí jeden k druhému, zastaví se. V: Ty blbče. E: To je ono, budeme si nadávat.“ ( nadávajú si, potom sa udobria, obímu sa a Vladimír povie: „Jak ten čas letí, když je sranda.“ )

„E: Já jdu pryč. (nepohne se)“

„E: Někdy se ptám, jestli bysme neudělali líp, kdybycho šli od sebe. V: Daleko bys nedošel.“

NEDÁ SA UTIECŤ:
„Estragon ztratí hlavu, vrhne se k plátnu tvořícímu zadní kulisu, zamotá se do něho a upadne. V: Tam žádnej východ není, pitomče! Jde k Estragonovi a pomáha mu na nohy. Táhne ho na rampu. V: (gesto k obecenstvu) Tady není nikdo. Uteč tudy. Jdi. (strká ho do orchestru) Estragon couvá zelený hruzou. V: Nechceš? No to se dá pochopit. Počkej. (zamyslí se) Nezbývá než se schovat.“

BLUDNÝ KRUH:
„Estragon vezme Vladimíruv klobouk. Vladimír si oběma rukama upravuje na hlavě Luckyho klobouk. Estragon sundá klobouk a nasadí si Vladimíruv. Svuj podává Vladimírovi. Vladimír vezme Estragonuv klobouk. Estragon si oběma rukama upravuje na hlavě Vladimíruv klobouk. Vladimír si nasadí Estragonuv klobouk namísto Luckyho klobouku, který podá Estragonovi. Estragon vezme Luckyho klobouk. Vladimír si oběma rukama upravuje na hlavě Estragonuv klobouk. Estragon si nasadí Luckyho klubouk namísto Vladimírova, který podá Vladimírovi. Vladimír vezme svuj klobouk.................(takto dokola) .........Estragon podá Vladimírovi jeho klobouk, Vladimír ho vezme a podá ho Estragonovi, který ho vezme a podá Vladimírovi, který ho vezme a odhodí. Celá scéna v živém tempu.“

NÁBOŽENSTVO:
„E: Vubec tomu nerozumím. ( Pauza ) Kdo nadával komu? V: Spasitelovi. Lotrové. E: Proč? V: Že je nechcel spasit. E: Od pekla? V: Ale ne! Od smrti. E: No a? V: No že by bylo logický, kdyby byli zatracený oba. E: A co? V: Ale tamten zas tvrdí, že jeden byl spasenej. E: No a co? Každej ríká něco jiného, to se stává V: Bili tam čtyři. Ale jenom jeden mluví o spaseným lotrovi. Proč bych měl věřit zrovna jemu? E: Tak mu nevěř. V: Všichni tomu ale věří. Lidi znají jenom tuhle verzi, žádnou jinou. E: Lidi jsou volové“

„ V: Nemužeš chodit bos. E: Ježíš chodil.V: Ježíš! A to má bejt co? Přece se nechceš srovnávat s Ježíšem! E: Celej život se s ním srovnávám. V: Ale tam bylo teplo! E: Jo. A rychle se tam ukřižovávalo. „.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?