Realismus v české literatuře 80. a 90. let
Kategorie: Literatúra (celkem: 527 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 05. července 2007
- Zobrazeno: 4359×
Příbuzná témata
Realismus v české literatuře 80. a 90. let
návaznost na počátky uměleckého realismu od 40. let 19. stol. (Havlíček, Tyl, Němcová); rozdělení univerzity na českou a německou (1882) realismus ve vědě – požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání
vliv pozitivismu; boj o pravost RKZ, vydání Ottova slovníku naučného; časopis Čas (redaktor Jan Herben), vědecký časopis Athenaeum (vydavatel T. G. Masaryk);
vědecké osobnosti: filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk (studie Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček aj.), estetik Otakar Hostinský (studie O realismu uměleckém), historik Jaroslav Goll, jazykovědec Jan Gebauer (Historická mluvnice, Staročeský slovník), literární historik Jaroslav Vlček (Dějiny české literatury)
kritický realismus v české próze – tendence sociální i národně osvobozenecké;
historický román (s výchovnou tendencí národní) – historická věrnost, typizace; vliv francouzské a ruské literatury
venkovský román (znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy); návaznost na Hálka
realismus v českém dramatu – vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol); ředitel ND Adolf Šubert, dramaturg Ladislav Stroupežnický
naturalismus – ve společenském románu (=dokument doby); záliba v negativních jevech, pesimismus (K. M. Čapek – Chod, V. Mrštík)
Historická próza
Václav Beneš Třebízský (1849–1884)
témata husitství, pobělohorské doby a selských vzpour z doby Josefa II.; román Bludné duše
Alois Jirásek (1851–1930)
vrchol české historické prózy 19. stol.
« Hronov, studium historie, profesorem dějepisu v Litomyšli, pak v Praze; malířské nadání (přátelství s Alšem); vliv Palackého koncepce dějin
Dílo
a) próza – témata:
– nejstarší období dějin:
Staré pověsti české (ale i novější – o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi); prameny – Kosmas, Dalimil
– husitství:
román Mezi proudy (3 dílný) – obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV., počátky reformního hnutí; vydání Kutnohorského dekretu, osudy Jana Žižky
román Proti všem (3 části) – rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře (obd.
1419 – 1420); husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund
román Bratrstvo (3 dílný) – doznívání husitských válek na Slovensku; bitva u Lučence, Jan Jiskra z Brandýsa × Hunyady
román Husitský král (2 dílný, nedokončený) – o vládě Jiřího z Poděbrad po vznik jednoty bratrské
román Z Čech až na konec světa (podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova) – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy
– národní obrození:
román F. L. Věk (5 dílný) – obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy; vlastenectví, národní uvědomování; historická postava Fr. Vladislava Heka, vlastenců Václava Tháma, Václava Matěje Krameria, pátera Vrby aj.; prostředí Prahy a Dobrušky
román U nás (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera
novela Filozofská historie (cyklus Maloměstské historie) – život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Zelenka, Špína); příprava majáles, události roku 1848 (pražské barikády); vlastenci (slečna Elis, Lenka) × poněmčené měšťanstvo (aktuár Roubínek)
– doba pobělohorská:
román Temno – obraz obd. protireformace, působení jezuitů (páter Koniáš) a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze, pálení českých knih; ústřední postavy – děti tajného evangelíka Machovce
obraz protifeudálních selských rebelií:
román Skály (selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický)
román Psohlavci (povstání Chodů kon. 17. st. proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina)
román Skaláci (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)
b) drama – témata:
– historická:
husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti
z období obrozenského – M. D. Rettigová – veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky
– pohádková:
Lucerna (s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter)
– současnosti (venkov):
Vojnarka (láska milenecká × mateřská), Otec (majetek rozhoduje o vztazích mezi lidmi)
Jiráskův přínos:
o nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký obraz českých dějin
o výchovný význam – znalost dějin je posilou národního sebevědomí; autorovo vlastenectví
o tvůrce realistického historického románu (historická pravdivost na podkladě důkladného studia historických pramenů, úsilí o objektivitu)
o živost, barvitost, dramatičnost vyprávění, plastický a dynamický obraz hromadných davových scén (bitev)
o umění portrétu (hejtmané, zemané ap.)
o dílo nemívá monografický charakter, postavy vyjadřují názory typické pro širší kolektiv (tzv.
kolektivní hrdina)
o forma epopeje (literární útvar velmi rozsáhlý, zobrazuje život hrdinů na pozadí historických událostí; prolínání několika dějových linií)
o Jiráskův jazyk – prostý, srozumitelný; využití historismů a archaismů (k charakteristice doby)
Zikmund Winter (1846–1912)
profesor dějepisu, autor odborných publikací o české historii; vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba), mistr krátkých próz historických (historická realistická novela) a humoristických
– soubor Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
– román Mistr Kampanus – z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku stavovského povstání; jeho tragický osud je varováním před ústupky zlu; archaizovaný jazyk
Vesnická próza
obraz vesnice i s jejími nedostatky; snaha hledat řešení, např. návratem k ideálům křesťanství (Holeček, Herben); regionální charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji); využití dialektismů (charakteristika postav i prostředí)
Karel Václav Rais (1859–1926)
« Lázně Bělohrad (Podkrkonoší), vesnickým učitelem na Českomoravské vysočině; zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy (pokračovatel Hálkův)
povídkové soubory:
otázka výměnkářská, vztah rodičů a dětí, touha po majetku – např. Výminkáři, Rodiče a děti
romány:
– idylický obraz venkova v minulosti:
román Zapadlí vlastenci – z Podkrkonoší (Pozdětín); obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době národního obrození (farář Stehlík, řídící učitel Čížek, učitelský pomocník Čermák); obrozenské vlastenectví; národnostní spory na česko-německém rozhraní
román Západ – z Českomoravské vysočiny (Studenec = Kameničky obraz Ant. Slavíčka); vesnice 2. pol. 19. století (autorova současnost); oslava ušlechtilosti a lidské dobroty (farář Kalous, kaplan Voříšek, vesnický učitel Pondělíček) – úsilí zmírnit bídu lidí
kritický pohled na skutečnost, až naturalistický obraz mravního rozkladu: román Kalibův zločin – tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozvracením manželství k vraždě
Teréza Nováková (1853–1912)
« Praha, život na Českomoravské vysočině (Litomyšl, Poličsko, Skutečsko); národopisné studie z východních Čech đ vliv na beletristickou tvorbu; pokračovatelka K. Světlé;
– převaha monografických románů (děj se týká jedné postavy, jejího vývoje) –
– román Jiří Šmatlán – příběh poličského tkalce, hledače ”praudy boží” = spravedlivějšího života; jeho vývoj: od náboženské víry (původně katolík, přestup k evangelictví) přes čtenářskou vášeň (písmácká hloubavost) až k sociálně demokratickým názorům o spravedlnosti pro chudé (vliv dělníka Hamerníka); dokumentární realismus a kritika společnosti
román Děti čistého živého – tragický osud příslušníků náboženské sekty abrahamitů
román Na Librově gruntě – východočeská vesnice v pol. 19.
století, útlak roboty, daní
historické romány z venkovského prostředí:
román Jan Jílek – tajný návrat českobratrského emigranta z Německa; vězněn, věrnost víře
román Drašar – z doby národního obrození; tragický příběh kněze a obrozenského literáta Michla
městské prostředí:
Maloměstský román – o osudu dcery Karla Havlíčka Zdeňky
Antal Stašek (1843–1931)
« Podkrkonoší (Semily); otec Ivana Olbrachta;
– povídkový cyklus Blouznivci našich hor – o životě lidí v Podkrkonoší, hledání spravedlnosti a štěstí; duchověrectví (spiritismus)
– román V temných vírech – o životě dělníků, počátky dělnického hnutí
– román O ševci Matoušovi a jeho přátelích (původně povídka Švec Matouš) – obraz 40. let 19. století, revoluce 1848 a 50. let; švec Matouš Štěpánek, od mládí bouřlivák, sní o lepším životě (vliv utopického socialismu) a účastní se boje proti kapitalistům
Josef Holeček (1853–1929)
– románová kronika Naši (10 dílů) – obraz jihočeské vesnice (Vodňansko, Písecko) v 1. pol. 19. stol.; rodina sedláka Kojana a jeho syna Bartoně; sedlák = představitel národní moudrosti; podrobné prokreslení prostředí
Jan Herben (1857–1936)
zakladatel časopisu Čas;
– autor románové kroniky Do třetího a čtvrtého pokolení – obraz moravského Slovácka, život tří generací rodiny Hrabcovy (obd. od Marie Terezie do pol. 19. stol.)
Jindřich Šimon Baar (1869–1925)
katolický kněz;
– autor románové trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy – z prostředí Chodska 40. let 19. stol.; zachytil působení Boženy Němcové na Domažlicku (1. díl)
– biografický román Jan Cimbura – idealizace jihočeského sedláka
Karel Klostermann (1848–1923)
– obraz Šumavy a jižních Čech v románech Mlhy na blatech a V ráji šumavském
Ignát Herrmann (1854–1935)
« Chotěboř (Doubravka); život v Praze đ pražská tematika próz
– novinář (Národní listy, literárněhumoristický časopis Švanda dudák)
– prozaik humorista – drobné žánrové obrázky – zdůrazňují popisnost, hromadění drobných detailů, mistrné charakteristiky postav, nedějovost, idylizace, sentimentalismus – např.
povídka Sudička, román Otec Kondelík a ženich Vejvara
– román s autobiografickými rysy U snědeného krámu – z prostředí drobné pražské buržoazie (zištnost, dravost) × postava slabého, osamoceného člověka, neschopného odporovat
Naturalismus v české próze
Karel Matěj Čapek – Chod (1860–1927)
– román Kašpar Lén mstitel – tragický příběh vraha – mstitele, zedníka Léna
– román Turbína – příběh patricijské rodiny – bankrot továrníka a životní ztroskotání jeho dcery
– romány Antonín Vondrejc a Jindrové – tragická osudovost milostných vztahů;
autorův vývoj od naturalistického determinismu k úsilí o mravní obrodu; nejen objektivní registrátor jevů, ale i výraz subjektivního, soucitného vztahu k lidem (× Zola); jazyk obohacen archaismy, novotvary, vulgarismy; znalost řeči pražské periferie
Realistické drama
Ladislav Stroupežnický (1850–1892)
– veselohra Naši furianti – z jihočeské vesnice; zápletka: spor o to, kdo má být ve vsi ponocným; autorův ironický a kritický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici; složité charaktery postav đ jejich furiantství (starosta obce Dubský, nejbohatší sedlák, švec Habršperk a voják Bláha – poznali svět đ životní moudrost)
Gabriela Preissová (1862–1946)
– otřesné tragédie ze slovácké vesnice: Gazdina roba, Její pastorkyňa (stará mlynářka se dopustila zločinu, aby zachránila štěstí nevlastní dcery); lidské vztahy ovládány majetkem a vnějším pokrytectvím; psychologická kresba postav; hudební zpracování: J. B. Foerster – opera Eva, L. Janáček – opera Její pastorkyňa
Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové
– realistická tragédie Maryša (5 jednání) – ze slovácké vesnice; obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě;
– Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) × citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie: expozice (základní situace, naznačena zápletka – spor Lízala a Vávry o věno), kolize (Maryšin odpor k sňatku), krize (Franckův návrat z vojny, přemlouvá Maryšu, Vávrova střelba, vrcholí spory o věno), peripetie (Maryšino rozhodnutí), katastrofa (Vávrova smrt);
– funkce slováckého nářečí: charakteristika postav a prostředí
– próza bratří Mrštíků:
románový cyklus Rok na vsi – z rozhraní Slovácka a Hané
– próza Viléma Mrštíka:
román Pohádka máje – oslava přírody a lásky; milostný idylický příběh Helenky a pražského studenta Ríši; lyrizace děje (vliv impresionismu), personifikace přírodního dění;
– román Santa Lucia – o studentu umírajícím v Praze bídou (vliv naturalismu).