Původ a vývoj člověka
Kategorie: Biológia (celkem: 966 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 05. července 2007
- Zobrazeno: 3899×
Příbuzná témata
Původ a vývoj člověka
Přírodovědné představy o původu a vývoji člověkaZařazení člověka v systému živočichů
• kmen : strunatci
• podkmen : obratlovci
• třída : savci
• podtřída : živorodí X vejcorodí
• nadřád : placentálové
• řád : primáti = nehetnatci
• podřád : vyšší primáti
• nadčeleď : Hominoidea
• čeleď : Hominidi (Hominidae)
• rod : Homo X vyhynulé rody Australopithecus, Ramapithecus
• druh : Homo sapiens
• poddruh : Homo sapiens sapiens, Homo sapiens neandertalensis
Anatomické znaky odlišující člověka
a) hominizační znaky
- vzpřímená postava - zajišťována svislou 2 krát esovitě prohnutou páteří
- noha - chůze po dvou
- prodloužení a narovnání stehení kosti
- chodidlo - klenba v podélném i příčném směru - přizpůsobeno váze těla
- pánev - miskovitě uzpůsobena, drží vnitřnosti
- ruka - oslabena a zkrácena - nemusí nést tělo
- hrudník - předozadní oploštění
- lebka - převažuje mozková část
- masité rty, vytvoření bradového výběžku, zkrácení nosních dutin
- chrup - špičák nepřečnívá přes rty
- změna tvaru čelistního oblouku
- ucho - zavinul se ušní boltec, vytvořil se ušní lalůček
- oči - ve předu, umožňují prostorové vidění
- čelní výběžky - souvisejí s rozvojem řeči
- týlní otvor směřuje dolů
b) sapientační znaky
- ruka - uvolnila se k jemným koordinovaným pohybům
- řeč
- 1. a 2. signální soustava
Pozůstatky po živočišných předcích
a) rudimenty - máme všichni (výběžek slepého střeva, kostrč, Darwinův hrbolek)
b) atavismy - má jen někdo, nepotřebné
- přespočet prsních bradavek, kožovitý ocásek ( lalůček ), nadměrné ochlupení
Vývojová linie člověka
- koncem třetihor se primáti vyvíjí z hmyzožravců
Driopithecus (= Prokonsul)
- konec třetihor, před 19 mil. lety
- první znaky člověka, chůze po čtyřech, neměl nadočnicové valy
- úzké, dopředu protáhlé čelisti
Ramapithecus
- před 12-14 mil. lety
- chůze po čtyřech, výška 100-110 cm
Australopithecus africanus
- před 5 mil. lety
- postava téměř vzpřímená, výška 120-125 cm, 35-45 kg
- používal neopracované nástroje
Homo habilis (= člověk obratný)
- před 1,8 mil. lety
- ostatky nalezeny ve stř. Africe ( Etiopie )
- výška 120-125 cm, 40 kg
- kapacita mozkovny 590-610 cm3
- používal i vyráběl nástroje
Homo erectus (= opočlověk = člověk vzpřímený)
- před 1- 0,5 mil.
lety
- robusní postava, 160-165 cm vysoký, 50-60 kg, kapacita mozkovny až 1000 cm3
- nadočnicové valy dobře vyvinuty, chrup podobný dnešnímu
- nalez. : JV Asie (Haeckel a Dubois), Af., Evr. (Heidelberg v Německu, Maďarsko)
Homo sapiens steinheimensis (= pračlověk)
- před 250-300 tis. lety, mezi Mindelem a Gunsem
- předek neandrtálců
- obličejová část strmější, kapacita mozkovny 1150-1250 cm3
- naleziště v Německu (Steinheim)
Homo sapiens neandertalensis (= člověk předvěký)
- před 150 tis. lety
- mozkovna dlouhá a nízká, kapacita 1350-1725 cm3
- ploché čelo, nadočnicové oblouky dobře vyvinuty, nepatrná brada
- široký hrudník, mohutné svalové úpony
- dorozumívání posunkovou řečí, projevování lidských citů
- naleziště : - J Francie
- “Dračí skála” v Alpách (kult uctívání medvěda)
- Uzbekistán - svatyně Tešik-Taš (kult uctívání kozoroha)
- u nás - jeskyně Šipka u Štramberka - úlomek čelisti dítěte
- vývoj - klasický neandrtálec - slepá větev
- časný - vývoj Homo sapiens sapiens
Homo sapiens sapiens
- před 35-45 tis. lety
- vznikl z něj současný člověk
- jemnější a vyšší postavy než neandrtálec
- kapacita mozkovny 1300-1700 cm3, vyšší čelo, vyvinutá brada
- delší stehenní kost
- člověk Cromagnonský
- magické kulty, umělecká čin., rytiny zvířat
- nalez. : Fr. - jeskyně Lascaux - kostěný kahanec starý 13,5 tisíc let
Špan. - jeskyně Altamira
ČR - Morava - předměstí Přerova a Mladeč u Litovle
- Dolní Věstonice - “Věstonická Venuše” (znázor. sekund. pohl. znaků) - Koněpruské jeskyně, Podbaba
Slovensko - Gánovce u Popradu
uhlíková metoda - zjišť. stáří pozůstatků mladších 40 tis. let (čím víc izotopů C, tím je mladší)
Lidská plemena
- všechna prošla vývojem přes H. s. neandertalensis - odlišení v holocénu (před 10-20 tis. lety)
- jsou výsledkem odlišnosti vývoje v různých klimatických podmínkách
- jsou si rovna - český antropolog Aleš Hrdlička
- v rámci plemen rozlišujeme rasy
- evrop.
rasy - slovanská, nordická, germánská, židovská, romská (z Indie)
1) europoidní (bílé) plemeno
- Evropa, Amerika, Austrálie, J Afrika
- jemné mírně zvlněné vlasy (oválný průřez), hustší ochlupení
- výrazný nos, širší pánev,
- převažuje krevní skupina A
2) mongoloidní (žluté)
- Asie, Grónsko, Amerika (Indiáni)
- hrubší rovné tmavé vlasy (kulatý průřez), řídké ochlupení
- ploché čelo, vystouplé lícní kosti, menší postava, záhyb ve vnitřním koutku oka
- převažuje krevní skupina B
3) negroidní (černé)
- Afrika, Amerika
- tmavé kudrnaté vlasy (ledvinovitý průřez), řídké ochlupení
- tmavá pleť i oči, širší obličej a nos, velké masité rty
- úzká pánev, dlouhé končetiny
- převažuje krevní skupina 0.