Prví ľudoopi

Kategorie: Dejepis (celkem: 1094 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 06. února 2007
  • Zobrazeno: 1466×

Příbuzná témata



Prví ľudoopi

Dějiny Země jsou členěny podle geologických dob. Ve čtvrtém stupni třetihor, v miocénu, tedy v době před 25-14 milióny let, bylo na Zemi velmi teplo. V Evropě, severní Asii a na severu Severní Ameriky rostly rozsáhlé bažinné pralesy, které později daly vzniknout mohutným souvrstvím hnědého uhlí. Tehdejší vegetace v těchto severně položených zeměpisných šířkách se dá porovnat s dnešní flórou v bažinách Floridy. Vedle javoru, topolu, vrby a ořechu rostly v pralesích vějířovité a datlové palmy, fíkovníky, vavříny a další subtropické rostliny. Dále na jih, ve střední Africe a jižní Asii, vznikaly v této době rozsáhlé lesostepi. V průběhu miliónů let se klima zhoršovalo, ochlazovalo se. Těmto novým podmínkám se také přizpůsoboval svět zvířat. Zvláště v Africe se na přibývajících travnatých plochách rozmnožila stáda velkých býložravců, což následně vedlo k vývoji početných šelem. K obyvatelům lesů náležely některé velké opice. Již milióny let existoval Pliopithecus, který je dnes považován za předchůdce gibonů, a Proconsul, prapředek šimpanzů a možná také goril. V miocénu (asi před 20 milióny let) se nově vyvinul Oreopithecus a Dryopithecus. Prvý z nich byl 1,2 m velký a vážil okolo 40 kg. Žil v jižní Evropě (Itálii) a Africe. Druhý, rovněž již formou blízký lidoopům, byl velká opice, která žila ve východní Africe, Evropě, severní Indii a Číně. Nevyznačuje se pouze geograficky rozsáhlým rozšířením, příslušníci tohoto druhu byli také velmi početní a jejich způsob života jim dovoloval po dobu přibližně 12 miliónů let (mezi 20 až 8 milióny) osidlovat rozlehlá území. Dryopithecus je dnes považován za nejstaršího známého předchůdce lidské vývojové linie. Nebylo tomu však tak, že by se Dryopithecus v průběhu miliónů let vyvíjel přímo přes odpovídající mezistupně do podoby člověka. Existoval ještě dlouho víceméně v nezměněné podobě, až se asi před více než 14 milióny lety od něho odštěpil nový druh: jen málo přes metr vysoký Ramapithecus, první opravdový předchůdce člověka. Také Ramapithecus stál ještě mnohem blíže opicím než lidem, ale řada anatomických znaků jednoznačně dokazuje, že byl již učiněn první vývojový krok směrem od opice k člověku. Do dneška jsou z ramapiteka známy pouze nálezy čelistí a zubů. Postačují ale k tomu, aby podaly antropologovi důležité informace. Jako některé druhy šimpanzů, které se vyvinuly z rodu Proconsul, žil také Ramapithecus ještě převážně na stromech světlého lesa.

Ale jeho zuby dokazují, že se živil jinak než ostatní opice: zatímco většina dávných lidoopů dávala přednost měkkému ovoci, Ramapithecus žil z vydatnější, ale tužší stravy. Silná zubní sklovina, která vykazuje výrazné stopy opotřebení, a jeho široké stoličky prozrazují, že jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu. Jeho řezáky byly kratší než u ostatních opic a menší byla také dáseň. To s sebou přineslo první přiblížení se k lidské podobě obličeje. Čelist ramapiteka byla kratší než u ostatních opic. Jeho stoličky měly, obdobně jako již u dryopiteka, stejné zvrásnění jako stoličky lidské. Ramapithecus žil stejně jako jeho předchůdce a zároveň současník Dryopithecus ve východní Africe a jižní Asii, také pravděpodobně v Evropě a příliš se v průběhu přibližně 8 miliónů let nezměnil.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?