Karel Havlíček Borovský Křest svatého Vladimíra
Kategorie: Nezaradené (celkem: 2976 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. března 2007
- Zobrazeno: 5391×
Příbuzná témata
Karel Havlíček Borovský Křest svatého Vladimíra
napsal Karel Havlíček Borovskýilustroval František Gellner
vydal Odeon, Praha 1985
vytiskla Stráž, n.p.
počet stran – 163
Příběh knížky se odehrává v carském Rusku přibližně na přelomu 9. a 10. století za vlády cara Vladimíra.
Námětem je rozporuplné postavení boha a církve v období ruského absolutismu, spor duchovní a světské moci a problémy, které nastanou při převaze jedné z nich.
Osnova příběhu:
Zpěv I. Perun a Vladimír
Car chystá oslavu svých narozenin, žádá
Peruna, aby mu při té příležitosti zahřměl
bůh se bouří a odmítá
car otřesen, Perunovi vyhrožuje trestem
Zpěv II. Hospodářství
Perun si stěžuje na své postavení, na znevážení
své pozice a zlehčování smyslu jeho existence
Zpěv III. Vojenský soud
Přichází proces s Perunem
soud neshledává Peruna vinným, povolán tedy
k vojenskému soudu – ten soudí podle oka a
může tedy všechno
Perun odsouzen k smrti
- vlečen na koňském ocas, svázaný, bezmocný
Zpěv IV. Testament Perunův
Poslední fáze trestu – Perun utopen
poukázání na bezmocnost jedince proti carské
vůli
Zpěv V. Bezbožnost na Rusích
Zemřel jediný bůh, ale církev žije dál, nemá ale
smysl, lidé se totiž nemají koho bát
lid chce zrušit povinnosti k ní – např. desátky
Zpěv VI. Audience
Car dává audienci – slyší nářky a stížnosti
církve – závěr: musí být zvolen nový bůh
Zpěv VII. Ministerská rada
Car svolává své rádce, ti ale prosazují každý jen
své zájmy – nakonec zvolena forma inzerátu
Zpěv VIII. Kamarila
O bezbožnosti v Rusku se dozvídá Vatikán –
vysláni jezuité
Zpěv IX. Jezovitský marš
Jezuité popisováni jako bezcharakterní moci a
majetku chtiví karieristé
Zpěv X.
Konkurs
Nejvýznamnější světové církve se ucházejí o
působení v Rusku, přichází mnoho lidí, Rusko
se těší rozkvětu
Děj knížky se odehrává v Rusku v dávné minulosti, je zde vyobrazen konflikt mezi náboženstvím a neomezenou silou panovníka. Hlavní myšlenku lze ale možná chápat i poněkud obecněji. Autor je znám jako zdatný satirik a i v tomto díle je patrná jakási averze k moci a její centralizované podobě. Na druhou stranu kritika padá i na hlavu církve. Celý jeden zpěv je totiž věnován popisu chamtivosti a pokrytectví jezuitů. Text je psán formou poezie, tzn. dělen do slok a veršů. Je zachováno poměrně pravidelné rýmování, verše jsou dynamické, jednoduché, krátké, a protože byl použit trochej, i přirozené a dobře čitelné. Samotná báseň je čistě epická, bez obrazných pojmenování a figur. Děj je popisován er-formou. Použitým jazykem je starší čeština, časté jsou nespisovné výrazy a dokonce vulgární slova jako „srát“ nebo „hovno“. Text je navíc doplněn známými obrázky Františka Gellnera.
Zhodnotit tuto knížku pro mě není zas takový problém. Poezie sice není mým nejoblíbenějším žánrem, v tomto případě se ale jedná o čistě epický, jednoduchý a poměrně zábavný text. Obzvlášť některé úseky byly napsány skvělou češtinou s velmi vhodným použitím vulgárních hovorových slov a navozením vtipných a satiricky komických situací. Knížka od čtenáře nevyžaduje, aby se hlouběji položil do textu a nenutí ho k hlubokým myšlenkovým pochodům a filosofickým úvahám. To totiž ani není její cíl. Má čtenáře pobavit a důvod k zamyšlení, který mu dává, je poměrně nenásilný.