Island
Kategorie: Geografia (celkem: 1046 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 23. února 2007
- Zobrazeno: 1925×
Příbuzná témata
Island
IslandIS
Islandská republika
102 819 km²
261 000 obyvatel
OSN, RE, NATO, NR, OECD, OBSE
Nezávislé království Island, spojené od r. 1918 v personální unii s Dánskem, se stalo od června 1944 nezávislou republikou. V letech 1980-1996 zastávala funkci prezidenta paní Vigdis Finnbogadóttir. Island osídlili v 9. stol. Vikingové, kteří kolem r. 930 založili u Thingvallavatne, největšího jezera Islandu, Althing, dodnes existující islandský parlament. Kolem r. 1000 přijali Islanďané křesťanství. Roku 1262 se ostrovní říše připojila k Norsku a r. 1397 se dostala po sjednocení Norska s Dánskem pod dánskou vládu. Od pol. 19. století sílily hlasy Islanďanů požadujících nezávislost, takže Dánsko r. 1874 povolilo ostrovu omezenou samosprávu. R. 1918 se stal Island nezávislým královstvím, které bylo s Dánskem spojeno v personální unii. R. 1944 vyhlásili islandští vlastenci republiku. R. 1946 se stal Island členem OSN a v r. 1949-1950 členem NATO. R. 1958 došlo ke sporu s Velkou Británií, protože Island, který je značně závislý na rybolovu, rozšířil pásmo svých výsostných vod ze tří na dvanáct mil. V roce 1961 uzavřeli dohodu, ve které Velká Británie uznala dvanáctimílovou zónu. V roce 1972 však znovu vypukly spory, když Island posunul hranici svých výsostných vod až na vzdálenost 50 mil. Velká Británie a další země, mezi nimi SRN, se obrátily na Mezinárodní soudní dvůr, který vydal dočasné rozhodnutí; Island ho však neuznal. R. 1975 znovu vypukly konflikty, protože tentokrát rozšířil Island svou rybářskou zónu na 200 mořských mil. Jednání s Velkou Británií nevedla k úspěchu a v únoru 1976 obě země přerušily diplomatické styky. V červnu 1976 nakonec tato takzvaná tresčí válka skončila dočasnou dohodou. Roku 1978 vyhrály parlamentní volby levicové strany. Po rozpadu koaliční vlády převzal vládu konzervativec Gunnar Thoroddsen. Po r. 1973 následovaly dvě různé vládní koalice. V letech 1983-1988 vládla koalice pravého středu. V květnu 1985 byl Island vyhlášen bezatomovým pásmem. Jeho hlavní město Reykjavik se na podzim r. 1986 stalo dějištěm významného setkání Michaila Gorbačova a Ronalda Reagana. Od r. 1986 vládne koalice levého středu (Pokroková strana, Sociálně demokratická strana Islandu a Lidový svaz). Althing, islandské lidové shromáždění, je nejstarším parlamentem světa. Skládá se z horní a dolní sněmovny, jejichž členové se volí každé 4 roky. Nejdůležitějším hospodářským odvětvím Islandu je rybolov a průmysl na zpracování ryb.
Produkuje kolem 90% islandského vývozu. Zemědělství se soustřeďuje téměř výlučně na chov dobytka, pěstování ječmene a ovsa. Kromě toho se parou, unikající z množství horkých pramenů, vytápějí skleníky, v nichž se dobře daří rajčatům, okurkám, melounům a dokonce i banánům. Island je ostrov sopečného původu, proto je chudý na nerostné suroviny. Ropu, železo, dřevo a jiné suroviny musí podobně jako další průmyslové produkty dovážet. Hlavní město: Reykjavík (100 900 obyvatel)
Úřední řeč: islandština
Náboženství: evangelické (96,7%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Alafur Ragnar Grimsson (od června 1996)
Předseda vlády: David Oddsson
Měna: islandská koruna = 100 aurarů
Území: Island.