Homeopatia
Kategorie: Biológia (celkem: 966 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 23. února 2007
- Zobrazeno: 1775×
Příbuzná témata
Homeopatia
HomeopatieHomeopatie je metoda, vycházející především z tzv. zákona podobnosti. Tento zákon je vyjádřen latinským heslem „ Similia similibus curantur „ , což v překladu znamená že podobné léčí podobné. Toto je obsaženo už i v samotném slovu homeopatie. Toto slovo má svůj základ v řeckých slovech homois a pathein. Tato slova v překladu znamenají podobný a cítit, trpět. Za zakladatele moderní homeopatie je pokládán Dr. Christian Friedrich Samuel Hahnemann (1755- 1843). Nebyl ovšem první, kdo formuloval zákon podobnosti. Už Hippokrates (asi 460-375 př. n. l.) , někdy nazývaný jako otec západní medicíny, tento zákon formuloval, na základě studií a vlastních zkušeností.
Jak už jsem zmínila, základním principem homeopatie je zákon podobnosti. Jeho základem je skutečnost, že každý prostředek, který je schopen vyvolat u zdravého člověka určitý symptom, může tentýž syndrom vyléčit. Často však v nepředstavitelně malých dávkách. Druhý zákon homeopatie se proto nazývá zákonem nekonečně malých dávek .
V homeopatii může však jedna látka vyvolat i více syndromů, které mohou být i velmi rozdílné. Látka může působit i na více oblastí, čímž pak vzniká problém, jak postupovat při více potížích zároveň.
Výchozími látkami pro homeopatická léčiva může být prakticky všechno. Otázkou zůstává v jaké podobě a na jakou potíž. Samozřejmě nejbohatším zdrojem léčivých látek je samotná příroda, což člověk ví už od doby, kdy začal sám provádět první léčby a léčebné procesy. příroda je zdroj léčivých látek, který je prakticky nevyčerpatelný. Tento zdroj je prozkoumán zatím jen z nepatrné části. I léky, které jsou vyráběny chemicky, bývají napodobeninou přírodního produktu.
Výchozí látky jsou tedy trojího druhu: rostlinné, živočišné a minerální. a)Rostlinné suroviny: celé rostliny, nebo jejich části jsou macerovány v alkoholu. Pro maceraci využíváme především čerstvých rostlin. Macerace se provádí ve skleněných nádobách, trvá většinou okolo 14 dní. b)Živočišné suroviny: používají se buď celí živočichové(včely, mravenci, nebo jejich části), nebo jejich produkty (jedy)
c)Chemické suroviny: Jsou používány hotové chemické látky, kovy, soli kovů, kyseliny, vitamíny, hormony a jiné organické a anorganické látky.
Homeopatické léky jsou vyráběny ručním způsobem: mícháním, drcením, macerováním, směšováním a podobně. Při přípravě homeopatických léků je podstatný přínos lidského jedince. Není proto lhostejné, jsou-li léky míchány strojem nebo člověkem.
Protože při vlastní tvorbě léku je uplatňován biopotenciál, nemá ani stejný lék, který je vyráběn dvěma různými lidmi naprosto stejným způsobem stejný účinek. U homeopatických léků je potom také podstatné, aby se nedostaly do kontaktu s kovem a některé dokonce ani s jinými látkami. Například s umělými hmotami. Další podstatnou složkou přípravy homeopatických léků je dodržování časů , jednotlivých postupů a pochodů. Homeopatické prostředky
Esence: čerstvé byliny, nebo jejich části se vylisují. Získaná šťáva se pak do dalšího užití konzervuje lihem.
Tinktury: vyrábějí se ze sušených, často práškových částí bylin, ale i z drcených, nebo rozmělněných zvířecích látek.
Roztoky: Dělají se především z kyselin a rozpustných solí.
Trituráty (těry,prášky): jsou vyráběny z nerozpustných látek
Globule: neboli pastilky. Jsou to malé kuličky z mléčného cukru nasáklé léčivým prostředkem v poměru 1:100
Injekce:
Tablety: vyrábějí se zpracováním různých práškových látek, ovšem bez vázacích přísad
Mazání: bývají tekutá, jsou vyráběny individuálně
Masti: jsou míchány běžnými prostředky 1:10
Mimo uvedené prostředky existuje ještě celá řada různých prostředků a přípravků homeopatie. U všech ale platí jedna ověřená zásada, že čím více se prostředek nebo postup vzdaluje původnímu přírodnímu vzoru, tím méně je účinný. Dávkování léků v homeopatii je velice složité a poněkud problematické. Je třeba dbát na to,že homeopatie dělí nemoci na akutní a chronické. A tak,jak se liší tyto choroby,liší se i jejich léčba.
Existují tři skupiny dávkování
a)Nízké- je užíváno při organických příčinách nemoci.
b)Střední- užívá se při funkčních poruchách.
c)Vysoké- Je užíváno, je-li příčinou nemoci psychická porucha.
Alternativní medicína tvrdí, že každý člověk má svou vlastní nemoc. Takže do důsledku vzato nemoci ani neexistují. Podle staré čínské moudrosti existují pouze více či méně odolné organismy. Léčba má pak pouze posílit organismus natolik, aby byl schopen vyrovnat se s chorobou sám.
Použitá literatura: Jiří Janča; Praktická homeopatie, cesta ke zdraví, rádce pro celou rodinu; nakladatelství EMINENT, Praha, 1992
--------------------------------------------------------------------------------.