Cévní soustava
Kategorie: Biológia (celkem: 966 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 05. července 2007
- Zobrazeno: 7320×
Příbuzná témata
Cévní soustava
je tvořena systémem cév (tepny, žíly, vlásečnice).Funkce - rozvod krve (živin) ke všem buňkám v tkáních.
Stavba: na povrchu tepen je vazivo obsahující kolagenní vlákna - ochranná funkce.
Pro stěny velkých cév je charakteristická další vrstva, obsahující velký počet
elastických vláken spolu s hladkou svalovinou. Stěny malých tepének tvoří převážně
Hladké svalstvo a jen malé množství elastických vláken, neboť krev zde již proudí pomaleji a není zapotřebí velké pružnosti tepének. Ve stáří se v tepnách ukládají vápenné ionty a vzniká ischemická choroba. Průsvitem cév se zjišťuje průchodnost krve. Průměr aorty 3 cm, rychlost je 30 cm/s.
a) Tepny - artérie
Vedou (většinou okysličenou) krev ze srdce. Mají pružnou, pevnou stěnu, je v nich velký tlak a krev proudí velkou rychlostí.
b) Vlásečnice - kapiláry
Jsou vloženy mezi tepny a žíly, jsou to malé cévky, jsou asi 0,5 mm dlouhé a mají
průměr 5-20 µm. Spojují tepny a žíly a tím vytváří celistvý systém - krevní řečiště.
Tlak krve je zde nízký a rychlost pouze 0,5 mm/s 22) díky nízké rychlosti umožňují
přenos živin a kyslíku z krve do tělních buněk. Tvoří se v nich tkáňový mok. Zbývající
část tkáňového moku je odváděna do mízních vlásečnic.
Stavba - stěny vlásečnic jsou tvořeny jen jednou vrstvou plochých výstelkových
buněk, tzv. endotelem - nejvnitřnější vrstva všech cév.
c) Žíly - vény
Odvádějí krev (většinou odkysličenou) z vlásečnic do srdce. nejsou pružné, jsou
tenkostěnné.
Stavba: stěny žil mají slabou svalovinu. V dolních končetinách jsou kapsovité
chlopně, které brání zpětnému toku krve. Ve velkých žilách je tlak a rychlost krve
nízká. Křečové žíly (varixy) - vznikají srážením krve, sraženiny (= tromby) – záněty žil.
KREVNÍ OBĚH
Zajišťuje cirkulaci krve v cévní soustavě a dodání kyslíku ke všem tkáním.
1. Velký tělní oběh:
Z levé komory vystupuje aorta, kterou je vedena okysličená krev (jasně červená) ke
všem tkáním. Aorta se větví na menší tepny. Odkysličená krev je sbírána žilami
tmavě červená krev) a vrací se dolní a horní dutou žilou do pravé síně. Rozvětvené
aorty - vychází z levé komory:
a) vzestupná aorta - z ní vychází věnčité koronární tepny (zásobují srdce)
b) oblouk aorty - z něj vychází kmen hlavopažní, z něj se dále větví pravá krkavice a levá tepna podklíčková. Z oblouku aorty dále vychází společná krkavice (je společná jak pro levou krkavici, tak i pro levou tepnu podklíčkovou. Krev vedená krkavicemi vyživuje hlavu a mozek.
Tepny podklíčkové vyživují horní končetiny.
c) Sestupná aorta - prochází - hrudní částí - zde se větví na tepny mezižeberní, které vyživují celou oblast hrudníku. V břišní části se z aorty oddělují tepny, buď párové - zásobují párové orgány (ledviny, nadledvinky), nebo tepny nepárové – zásobují nepárové orgány játra, žaludek, slezina, střeva). V břišní části se dále aorta větví na společnou tepnu kyčelní, ta se dále větví na pravou a levou tepnu - vyživují dolní končetiny, dále přechází na tepnu stehenní. Ze společné tepny kyčelní dále vybíhají párové vnitřní větve, které zásobují pohlavní orgány a močové ústrojí.
Vrátnicový oběh - patří do velkého tělního oběhu. Hlavní žilou je vrátnicová žíla.
Jde o cévní oběh mezi orgány v dutině břišní.
2. Malý plicní oběh
Odkysličená krev jde do pravé komory, z ní je vedena plicnicí = plicní tepnou do
vlásečnic plic. Odtud již okysličenou krev odvádí 4 plicní žíly do levé komory. Jde tedy o cirkulaci krve mezi srdcem a plícemi, tzn. Okysličování krve.
KREVNÍ ZÁSOBÁRNY
Játra - udrží až 3/4 1 krve
Cévní pleteně - udrží až 1/2 1 krve (kapiláry)
Slezina - 1/2 1 krve
- je uložena v levé části dutiny břišní nad žaludkem
- má fazolovitý tvar, délka 13 cm, šířka 8 cm
- stavba: na povrchu ochranné vazivové pouzdro, pod ním červená
slezinová dřeň, která vytváří slezinové sinusy (přepážky). V červené dřeni
(pulpě) jsou v mezibuněčných prostorách červené krvinky. Bílá pulpa je
tvořena uzlíčky tkáně složené z převážné části z lymfocytů. Dále jsou zde
monocyty, které se přeměňují na makrofágy. Makrofágy ve slezině
odbourávají největší množství zanikajících červených krvinek.
Onemocnění oběhové soustavy:
Angina pectoris - projevuje se bolestivostí za hrudní kostí, bolesti vystřelují do
ramene a paže, je důsledkem ischemických chorob. Trombóza - ucpání cév
sraženinou - trombem, dochází k odumírání neokysličené tkáně.
Infarkt myokardu - dochází k odumírání srdeční tkáně. Srdce je schopno krev
ještě přečerpávat.
Šelesty - chlopně nejsou pružné, nedomykají se. Šelesty se objevují po velké
zátěži nebo po nemoci.
Arterioskleróza = ateroskleróza - ztluštění stěny cév, neboť se do ní ukládají tukové a anorganické látky. Cévy tím ztrácejí svoji pružnost a mohou se ucpat. Žilní městky - varixy - vakovitá rozšíření povrchových žil na dolních končetinách. (Dědičná dispozice, sedavá zaměstnání.)
MÍZNÍ SOUSTAVA
Není součástí oběhové soustavy. Tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve.
Míza = lymfa, podobné složení jako krevní plazma, obsahuje méně bílkovin, obsahuje
lymfocyty.
Mízní oběh odvádí z tkání část tkáňového moku a velké molekuly, které
nemohou projít stěnou kapilár. Mízní kapiláry se spojují v mízní cévy - míznice, ty se spojují v mízní kmeny - hrudní mízovod. V průběhu mízních cév - mízní uzliny - filtry, které zachycují mikroorganismy. V mízních uzlinách se též tvoří některé druhy bílých krvinek.