Múdrosť staroveku

Kategorie: Dejepis (celkem: 1094 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 01. července 2007
  • Zobrazeno: 2159×

Příbuzná témata



Múdrosť staroveku

Řecko - matička věd
Řecká věda se odlišovala od vědy východních despocií (despocie= ničím neomezená vláda) ukázněným rozumovým myšlení. Zpočátku byly její poznatky, kromě matematiky, astronomie a lékařství, součástí filozofie. Pythagoras a jeho škola (6 stol. př. n. l) se zasloužil o vývoj matematiky, geometrie, astronomie a fyziky. Ovšem proslulá poučka o pravoúhlém trojúhelníku, po něm pojmenovaná, není asi jeho objevem, protože už byla známa jako praktické pravidlo Egypťanům a Babylóňanům. Objevil však závislost výšky tónů na délce chvějící se struny, v jeho škole pak, že se Země otáčí kolem své osy. V lékařství, které bylo rovněž spojeno s poznatky východních zemí, razil Hippokrates (5 stol. př. n. l) zásadu, že každá nemoc je vyvolána přirozenou příčinou, nikoliv nějakým zásahem bohů. Léčení podle něj spočívá ve znalosti lidského těla.
V období krize městských států došlo k vydělení jednotlivých vědních oborů z filozofie. Zasloužil se o to Aristoteles, který se ze podpory svého žáka Alexandra Makedonského chopil úkolu shromáždit a utřídit všechno vědění v Aristotelových spisech o fyzice, botanice, logice, politických vědách, řečnictví… Studoval a popsal několik stovek druhů zvířat. Jeho škola Lyceum (lyceum= typ střední školy) byla předchůdcem výzkumného ústavu.
V hélenistickém období se řecká věda dostala opět do přímého styku s kulturou východních despocií, dokonce i s kulturou indickou. Egyptská Alexandrie, v níž byl založen státem první výzkumný ústav Museion, se stala jejím střediskem. Mimo jiné vědeckou práci značně usnadňovala velká knihovna, sbírky, botanická a zoologická zahrada, hvězdárna a jiné pomůcky. Výsledkem tohoto úsilí byl velký rozvoj matematiky, mechaniky a astronomie.
Euripides napsal první učebnici geometrie, která se používala ještě před 200 lety.
Archimédes byl autorem prací o křivkách, plochách a rotačních tělesech. Rozvinul základní poučky mechaniky. Objasnil jak pracují páky a kladky tak i nadlehčování těles v kapalinách. Své objevy ve fyzice a mechanice využil prakticky též pro práci v loděnicích a pro válečné stroje.
Aristarchos vyslovil hypotézu, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Tento objev však byl na 1800 let zapomenut. Jeho hypotézu potvrdil až italský učenec Galileo Galilei, když jako první pozoroval oblohu dalekohledem.
Eratosthenes sestavil mapu světa, jenž k udávání polohy míst používala zeměpisné souřadnice.

Díky pitvám a pokusům na živém těle zločinců odsouzených k smrti bylo dosaženo pozoruhodného pokroku také v lékařství. Při operacích se používala narkotika (narkotikum= látka tlumící bolest a uspávací prostředek). Ale i tento objev byl později jako mnoho jiných zapomenut.
Studium starých Řeků se tak stalo základem moderní biologie, medicíny, matematiky, astronomie a filozofie.Pro rozvoj vědy bylé hélenistické období v celých řeckých dějinách nejvýznamnější. Z jeho přínosů se zachovalo dost, co mohlo po mnoha staletích zapomenutí znovu ožít. Alexandrii nebyla jediným městem, v němž se tehdy rozvíjel bohatý kulturní život. Tepal prudce i v Syrakusách na Sicílii a v Pergamonu v Malé Asii, kde byla zřízena rovněž veliká knihovna.

Čína
Číňané nikdy neměli jen jediného boha. Věřili v přírodní božstva a uctívali bohy nebo duchy hor, větrů, řek a stromů. Čínská filozofie byla rozdělena do dvou myšlenkových směrů, které učily člověka povinnostem a společenským zásadám chování. První vznikl z učení Lao-c' (tzv. taoismus; tao= cesta) a zakladatelem druhého byl Konfucius (z jeho jména pak konfucianismus). Taoismus vycházel ze snahy žít v souladu s přírodou. Následníci Konfucia pak více věřili v dobro a v pevný řád ve společnosti a rodině.
Mimo jiné byli Staří Číňané též velicí koumáci a vynálezci. Za vlády dynastie Tchang již uměli vyrábět papír, tisknout na něj text, zkonstruovat zařízení na měření otřesů půd, mechanické vodní hodiny, magnetický kompas, vyrobit papírové hrací karty, či střelný prach a dokonce i dělat jemný porcelán a první hedvábí. Věřili, že energie prochází tělem po drahách. Proto vpichováním jehel do určitých bodů těla dokázali ovlivňovat tok energie a pomáhat nemocnému. Tuto léčebnou metodu známe dodnes pod názvem akupunktura.

Severní Amerika


Původní obyvatelé Severní Ameriky věřili, že v přírodě existují mocné bytosti- duchové, kteří mohou ovlivnit přírodní děje, např. zajistit hojnost zvěře, důležitou pro úspěch lovu. Měli své šamany, kteří dokázali navázat spojení s duchy, léčit nemoci a předpovídat budoucnost. Těla mívali pomalovaná posvátnými symboly, nosili nádherné čelenky z rohů, kožešin či peří a váčky z vydří kůže s talismany, léčivými rostlinami a barvami na tělo.

Babylón
V Babylóně chodili do školy jen chlapci. Nejprve se naučili číst a psát asi 500 různých znaků. Pak pokračovali ve studiu literatury, astronomie a matematiky. Babylóňané vycházeli v matematice z šedesátkové soustavy, odkud pochází naše dělení hodiny na 60 minut a kruhu na 360 stupňů. Znali již význam Pythagorovy věty.

Studovali také hvězdy s planetami a zaznamenávali jejich pohyby na obloze. Několik babylónských astronomických názvů, např. Blíženci, Štír nebo Kozoroh se používá dosud pro pojmenování souhvězdí.

Foiničané
Kolem roku 1000 př. n. l.vytvořili Foiničané jednoduchou hláskovou abecedu, tvořenou 22 souhláskami. Řekové ji později doplnili samohláskami, a tak vznikla řecká alfabeta, jenž používáme, samozřejmě v pozměněné podobě, i dnes. Foiničany hlavně proslavilo speciální purpurové barvivo získané ze žláz plžů ostranek.

Indie


Kolem roku 200 př. n. l. používali Indové desetinnou číselnou soustavu. V 6 stol. př. n. l. ji upravili tím, že do ní zahrnuli nulu.(str.16)

Mezopotámie
První případ použití kola spadá do období asi 3500 let př. n. l. Šlo o hrnčířský kruh- jednoduchý otáčecí stůl, na němž hrnčíři v Mezopotámii vyráběli oblé hliněné nádoby. Asi o 300 let později vyrobili v Mezopotámii dvoukolovou káru- a tím začala éra kolových dopravních prostředků.

Egypt
Počáteční soustavy jednotek byly založeny na částech lidského těla,jako jsou ruce a nohy. Tyto jednotky užívali starověcí Egypťané (asi 3000 let př. n. l.) i Římané (800 let př. n. l.). Měření podle těla však představuje problém: Nedává stejné výsledky, protože závisí a velikosti osoby, která měření vykonává. Egypťané byli vůbec prvními chemiky. Slovo chemie pochází ze slova Chem, což znamenalo pojmenování starého Egypta. Moderní chemie má své počátky až kolem roku 1790, když Francouz Antoine Lavoisier objasnil, jak probíhají chemické reakce.



CITÁTY:
Odkaz věda-
Vždyť i věda sama je mohutná síla. (R. Bacon, Úvahy o kacířích)
Ani světská moc, ani bohatství, jen žezlo vědy přetrvává věky. (Tychona de Brahe)
Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, / / nocí í dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. (Walther 19 476a)
Kdo rozmnožuje vědění, rozmnožuje i trápení. (Starý zákon, Kazatel 1,18)
Vědění je moc (Walther 27 590c)
Odkaz vědění-
Od nevědění k nebytí.
Vědět a znát, to mnohý by chtěl, ale učit se nechce. (Walther 15 483)
Toho, co víme, je kapka, toho, co nevíme, more.
Vím, že nic nevím. (Sókrates).

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?