Marbud

Kategorie: Dejepis (celkem: 1094 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 01. července 2007
  • Zobrazeno: 1405×

Příbuzná témata



Marbud

Marbud byl muž vynikajících schopností a bylo mu souzeno sehrát důležitou úlohu v dějinách samotného Říma. Dostalo se mu římského vychování a vzdělání na Augustově dvoře, které mu zajistilo neobyčejnou autoritu u jeho vlastního kmene, ale i skupin sousedních. Pravděpodobně někde v Čechách zřídil své sídlo, které se skládalo z vlastní rezidence a z těsně sousedícího hradu. K udržení přátelských styků s Římem, sem zval římské obchodníky. Přitom však budoval vlastní ozbrojené síly, které organizoval a cvičil podle římského vzoru. Nakonec prý velel 70 000 dobře vyzbrojených pěších a 4 000 jezdců. Vědom si své síly, počal Marbud k sobě připojovat, zčásti dohodou a zčásti mocí, okolní kmeny: Kvády na Moravě, Hermundury v okolí řeky Sály, Lugie někde na severovýchodě v horním Poodří a Silingy ne území dnešního Slezka, a dokonce i prý východogermánské Góty. Vzniklou říši poté pojmenoval po sobě Marobudon. Rozpaky a obavy nad Marbudovou rostoucí mocí a nad jeho vlivem mezi Germány vedly Řím k rozhodnutí nepohodlného partnera vojensky pokořit. Tohoto úkolu se roku 6 zhostil L. Sentius Saturinus, držitel Horní Germánie, když vyrazil od Rýna (snad s Mohuče) přes dnešní Smrčiny. Současně z jihovýchodního Carunta vtrhla do Čech i druhá část římských armád vedená samotným Tiberiem, pozdějším císařem. Obě armády se měly spojit na místě srazu předem určeném. V kritické chvíli ovšem došly zprávy o Batonově vzpouře v Dalmácii, které donutily vyslané legie k navrácení. Marbud toho využil k upevnění svého postavení, nikoli k vojenskému vpádu do provincií. To mu vyneslo dokonce pověst "přítel národa římského". Když o tři roky později rozdrtil cheruský Arminius Varovy tři legie v Teutoburském lese, žádal Marobuda, aby se k němu připojil v boji proti Římu. Marbud, realistický vůdce, se tomu vyhnul, což vedlo k nelibosti u Arminia, ale i u germánské rodové šlechty. V následujícím desetiletí byla vnitřní pozice Marbuda podrývána germánskými předáky. Došlo dokonce k vojenskému střetnutí s Arminiem někde v Hermundursku, asi severozápadně od Čech. Marbud v něm ustoupil, a tím byl jeho vliv mezi lidem v podstatě zlomen. Nástrojem komplotu proti němu se stal mladý germánský šlechtic, kdysi Marbudem vyhnaný, jménem Katvalda. Patrně v roce 19 sebral dosti početný vojenský sbor a s pomocí jiných velmožů dobyl Marbudovy rezidence. Marbud uprchl s četnou družinou a rozhodl se hledat útočiště u Římanů. Do Říma směl ovšem vstoupit pouze sám bez svého doprovodu, kde byl internován v Ravenně.

Zde, v prostředí pro něho důstojném, prožil osmnáct let až do smrti († asi 36 nebo 37). Katvaldu postihl podobný osud. Zanedlouho byl vyhnán Vibiliem a internován s tím rozdílem, že byl držen ve Foru Iulii. Marbudovu a Katvaldovu družinu potkal osud dosti pozoruhodný. Oba sbory byly asi dosti početné a Římané je nechtěli mít na svém území. Převedli je tedy zpět za Dunaj a usadili je pod svrchovaností kvádského krále Vannia.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?