Kožní soustava

Kategorie: Biológia (celkem: 966 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 05. července 2007
  • Zobrazeno: 2903×

Příbuzná témata



Kožní soustava

Kůže(cutis, derma), je největší plošný orgán lidského těla(plocha kůže je 1.5-1.8 m2 a má hmotnost přibližně 4.5kg). Pokožka(epidermis) se skládá z několika vrstev plochých buněk, které na povrchu odumírají, rohovatí a olupují se. Povrchové buňky pokožky kromě své mechanické odolnosti obsahují i bílkovinu, která je těžko rozpustná ve vodě a kůže je proto pro vodu prakticky nepropustná. Zvláštní vazivové buňky hlubších vrstev pokožky obsahují zrna tmavohnědého barviva- kožního pigmentu melaninu. Barva kůže závisí na množství tohoto pigmentu, hloubce jeho uložení a na prokrvení kůže. Kožní barvivo pohlcuje ultrafialovou složku slunečního záření, které by jinak poškozovalo citlivé buňky hlubších vrstev.
Škára(corium) se skládá z vazivových buněk a elastických vláken, které se v podkoží kříží. Mezi nimi je množství tukových buněk. Ve škáře probíhají krevní a mízní cévy a nervy. Jsou zde uloženy vlasové kořeny, potní a mazové žlázy. Škára vybíhá proti pokožce bradavkovitými výběžky, ve kterých jsou specializovaná nervová zakončení(receptory), které umožňují vnímání bolesti, tepla, chladu a hmatové počitky. Ve škáře jsou uloženy 2 typy kožních žláz: žlázy mazové a žlázy potní.
1. 1. žlázy mazové- jsou ve škáře vedle vlasů nebo chlupů a ústí krátkými vývody do pochvy vlasu nebo chlupu. Denně vytvoří asi 1-2g mazu, který má především ochrannou funkci.
2. 2. žlázy potní- jsou v kůži rozloženy velmi nerovnoměrně, nejvíce je jich v kůži dlaně, čela a na plosce nohou. Ústí samostatnými vývody na povrchu kůže. Pot se tvoří z tkáňového moku, který je v okolí buněk potních žláz, a obsahuje hlavně vodu a NaCl. Z organických látek je v potu močovina, kyselina močová, kreatinin, mastné kyseliny, některé aminokyseliny a řada dalších látek. Podle teploty okolí, vlhkosti ovzduší a příjmu tekutin kolísá denně množství potu od 1 do 10 i více litrů. Množstvím vylučovaného potu se potní žlázy významně uplatňují při řízení tělesné teploty a zasahují do hospodaření vodou v těle. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů a má tak slabě desinfekční účinek.

Podkožní vazivo je tvořeno sítí kolagenních a elastických vláken, mezi kterými jsou roztroušeny vazivové buňky. Poměrně řídké vazivo umožňuje posun kůže.
Funkce kůže: 1. Ochrana těla- brání vnikání škodlivých látek do vnitřního prostředí organismu, zajišťuje odolnost proti mechanickému působení vnějších faktorů. Pigment chrání organismus před slunečním UV zářením.
2.

Smyslové funkce kůže- jednotlivé specializované receptory- čidla- zprostředkují vnímání tepla, chladu, hmatové počitky. Volná nervová zakončení slouží k vnímání bolesti.
3. 3. Udržování tělesné teploty- kůže svým povrchem představuje velký plošný orgán, jehož prokrvení má značný vliv na výdej tepla. Zrohovatělá vrstva povrchových buněk pokožky je nejen odolná mechanicky, ale i špatně tepelně vodivá. Chrání organismus před většími tepelnými ztrátami.
4. 4. Skladovací funkce kůže- v podkožním vazivu je uloženo velké množství podkožního tuku, krom toho jsou v kůži uskladněny i vitamíny rozpustné v tucích. Účinkem UV záření vzniká v kůži určité množství vitamínu D.
5. 5. Vylučovací funkce- zabezpečena mazovými a potními žlázami
6. 6. Resorpční funkce- je poměrně malá, protože kůže je pro vodu a tím i pro látky ve vodě rozpustné prakticky nepropustná. Je-li kůže poškozena(např. popálením), stává se významnou resorpční plochou, jíž je organismus zaplavován rozpadovými látkami a mikroorganismy, které rychle narušují stálost vnitřního prostředí.


PŘÍDATNÉ KOŽNÍ ORGÁNY

Vlasy a chlupy vznikají z vlasových váčků uložených ve škáře. Do vlasových váčků jsou vmáčknuty vazivové bradavky, zajišťující svým cévním zásobením výživu vlasu nebo chlupu. Vlas se skládá z dřeně a ze zrohovatělých buněk kůry. Barva vlasů a chlupů je podmíněna množstvím a druhem pigmentu, který je uložen převážně ve zrohovatělých buňkách vlasové kůry.
Podle časového postupu vývoje ochlupení rozeznáváme primární, sekundární a terciální ochlupení.
Primární ochlupení se vyvíjí v době nitroděložního vývoje a nazývá se lanugo. Jako jemné chmýří pokrývá celé tělo plodu, před porodem odpadá do plodové vody.
Sekundární ochlupení se vyvíjí hlavně po narození a patří k němu vlasy, řasy, obočí a drobné chloupky na povrchu těla. Terciální ochlupení se vyvíjí až v pubertě a v dospělosti. Tvoří ho chlupy v podpaží, ochlupení stydké krajiny a zevních pohlavních orgánů, chlupy v zevním zvukovodu, ve vchodu nosním a u mužů vousy.

Nehty jsou zrohovatělé destičky na konečných článcích prstů ruky a nohy. Vyrůstají z buněčné vrstvy pod nehtem a poskytují mechanickou ochranu koncovým článkům prstů.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?