Karel Jaromír Erben Kytice

Kategorie: Nezaradené (celkem: 2976 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 12. března 2007
  • Zobrazeno: 8886×

Příbuzná témata



Karel Jaromír Erben Kytice

napsal Karel Jaromír Erben
vydalo Ministerstvo informací a osvěty, Praha 1948
vytiskl Orbis

Jednotlivé básně této sbírky nás zavádějí většinou na český venkov a seznamují nás s příběhy, které se odehrály někdy v minulosti. Námětem jsou staré příběhy, pověsti a pověry, které autor posbíral v různých částech naší vlasti. Jedná se tedy o lidovou slovesnost, která se do té doby udržovala jen ústní podobě.

Obsah sbírky:
Kytice: úvodní báseň
stesk dětí, kterým zemřela matka– její duše se vtělila do mateřídoušky
vyjádření obdivu českým pověstem
Poklad: matka s dítětem nachází v zemi poklad, odloží dítě, aby ho odnesla, ale
když se vrátí, jeskyně je zavřená a zlato, které má doma, se proměnilo v kamení,
matka trpí a lituje svého činu, za rok opět nachází jeskyni a tam i poklad a dítě – je
šťastná , bere dítě a rychle s ním běží domů - pokladu si už nevšímá
Svatební košile: dívka se modlí, aby se její milý vrátil z vojny, on za chvíli
přijde, chce si ji ihned vzít za ženu, vede si ji noční krajinou, pak přes hřbitov –
jeho chování je podezřelé, dívka se zavře v márnici, ale zjistí, že je tam s ní i
nějaký umrlec, chlapec ho zvenku pobízí, aby otevřel závoru, dívce se ale
opakovaně daří umrlce opět uspat, pak přijde ráno a vysvobození
Polednice: matka pracuje a dítě zlobí, vyhrožuje mu tedy, že na něj zavolá
polednici, po chvíli tak skutečně udělá, je ale zděšena, když polednice opravdu
přijde a chce dítě chránit, hrůzou ho přitom uškrtí a sama omdlí, pak přichází otec,
podaří se mu matku vzkřísit, avšak dítě už je mrtvé
Zlatý kolovrat: král jede kolem chalupy, spatří krásnou přadlenu Doru a chce si
ji vzít, je to nevlastní dcera paní domu, proto se mu macecha pokouší nastrčit svou
vlastní dceru a Doru spolu zabijí – odřežou jí oči, ruce a nohy a jdou na hrad, kde
je svatba, král nic nezjistí, po nějaké době musí odjet do války, mrtvé tělo Dory
zatím v lese najde mužík, který ho odnese do své jeskyně a vyzve svoje pachole,
aby šlo vyměnit zlatý kolovrat do zámku za nohy, macecha mu tam za něj dá
přadleniny nohy a mužík je živou vodou opět připevní k tělu, podobně pak získá i
oči a ruce a dívka je opět živá, král se vrací z války a jeho žena se chlubí novým
kolovratem, když ale začne příst, kolovrátek poví králi pravdu, ten pak jede
hledat svoji pravou nevěstu, najde ji a obě ženy, které krále podvedly, jsou zabity
Štědrý den: dívky předou, chystají si látku pro své budoucí muže, blíží se Štědrý den,
říká se, že kdo se v tento den podívá na hladinu rybníka, uvidí svou budoucnost,
dvě dívky, Marie a Hana, se tam vypraví, Marie uvidí svoji svatbu, ale Hana spatří
svou smrt, vše se do roka vyplní, vyznění: „svou budoucnost je lepší neznát“
Holoubek: žena ovdověla, truchlí, ale po čase se seznámí s mladým mužem, kterého si
nakonec vezme za muže, když jde ale okolo hřbitova, na hrobě bývalého muže sedí
holoubek a zpívá o jejím provinění, ona se pak pod výčitkami svědomí utopí
Vodník: dívka se chystá k jezeru vyprat šátky, ale matka jí to rozmlouvá, dcera
neuposlechne, prolomí se pod ní lávka a ona se dostává k vodníkovi, stává se jeho
ženou a porodí mu dítě, je nešťastná, vodník jí dovolí na den navštívit matku, matka
ji ale přemluví, aby se do jezera už nevracela, vodník přijde ke stavení a volá svou
ženu domů, ona odmítá, rozčilený vodník zabíjí dítě a mrtvé tělo nechává u dveří
Vrba: muž si všimnul, že jeho žena je v noci jakoby mrtvá, studená, šel za stařenou,
která mu řekla, že jeho paní je napůl vrbou, že se v noci její duše vtělí do stromu,
muž šel a vrbu porazil, ale tak zemřela i jeho žena, vyznění: „nemá smysl, snažit se
změnit osud“
Lilie: zemřela mladá dívka, byla pohřbena u lesa a na jejím hrobě vykvetla lilie, okolo
jel mladý pán, lilii vykopal a přenesl ji k sobě, tam se z ní jedné noci stala dívka a
byla jeho ženou, nesměla ale spatřit denní světlo, muž musel odjet a ženu svěřil své
matce, ta ji úmyslně neochránila před sluncem a tím zničila
Dceřina kletba: dívka zabila své nechtěné dítě a proklíná nejen sebe, ale i chlapce,
který ji podvedl a dokonce i svou matku
Věštkyně: úlomky z věštby ženy, která vzpomíná na zlaté časy českého národa za
přemyslovské doby a vznáší naději, že přijde čas, kdy se sláva a blahobyt navrátí

Hlavním cílem autora bylo asi shromáždit lidové příběhy a pověsti a převést je na takovou literární a uměleckou úroveň, která by je umožnila zachovat i pro budoucnost a příští generace.
Jsou zde hlavně baladické básně, tzn. s tragickými tématy a často tragickým závěrem. Jsou většinou epické, některé ale i lyricko-epické. Použitým jazykem je starší čeština, s archaickými výrazy. Rýmování je většinou dosti pravidelné, častý je rým obkročný. Jsou zde básně charakteristické krátkými jednoduchými verši, rovněž ale i básně složitější. Některé mají poměrně jasné vyznění a plyne z nich i jakési ponaučení, u jiných se hlubší význam hledá těžko. Kytice je jednou z našich nejznámějších a nejtypičtějších básnických sbírek. Je kvalitní po jazykové a stylistické stránce, a protože její obsah vychází z historických a kulturních tradic a zvyklostí našeho národa, má i nezanedbatelnou kulturní a morální funkci. Texty jejích básní jsou někdy sice skoro morbidní, to je ale právě to, co Kytici odlišuje od většiny ostatních sbírek. A i když na konci většinou není happyend, čtenář tím určitě zklamán není. I smutek, kterým básně oplývají, je totiž něčím zajímavý a připravuje nezapomenutelnou atmosféru textu.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?