Guatemala

Kategorie: Geografia (celkem: 1046 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. února 2007
  • Zobrazeno: 1383×

Příbuzná témata



Guatemala

Guatemala


GCA
Guatemalská republika
109 000 km²
9,4 mil, obyvatel
OSN, OAS, SELA


Guatemala r. 1821 vyhlásila svoji nezávislost na Španělsku a v r. 1839 se stala samostatnou republikou. V zemi, která je podle platné ústavy prezidentskou republikou, se od začátku 20. století střídaly vojenské diktatury. Dávno předtím, než přišli do Guatemaly Evropané, byla země centrem kultury Mayů. Už od r. 1500 př. Kr. existovaly na pobřeží osady a jejich obyvatelé pěstovali rostliny. Kolem r. 1000 př. Kr. vzniklo důležité politické a hospodářské centrum země Kaminaljuyů, které bylo v r. 400-700 pod vládou mocenského střediska Teotihuacán. Po jeho úpadku a po rozpadu říše Toltékü sem koncem 12. stol. pronikli ze severu mayští osadníci, kteří zde založili nová města. V r. 1200-1524 vládla na guatemalské vysočině vysoká šlechta kmenů Quiché a Cakchiquel, které převzaly mexickou kulturu. Začátkem února 1524 vtrhli do země pod vedením Pedra de Alvara Španělé, kteří hledali zlato. Do r. 1537 se jim podařilo dostat pod španělský vliv severní části Guatemaly. V 16. a 17. stol. Španelé za pomoci misionářů rozšířili svůj vliv dál na sever. V r. 1570 byla založena Audienca de Guatemala, která existovala do r. 1821 a zahrnovala Chiapas, Guatemalu, Honduras, Salvador, Nikaraguu a Kostariku. Středisko tohoto státního svazku bylo v Guatemale. Až v r. 1921 se Guatemale podařilo osamostatnit se od Španělska a přidat se k Mexické císařské říši. Po rozpadu Mexické říše vstoupila Guatemala v r. 1823 nejdřív do federace Spojených středoamerických republik, a až když se tato unie rozpustila, v roce 1839 získala definitivně nezávislost. Prezidentem se stal konzervativní katolík Raffael Carrera, který vládl jako diktátor až do své smrti v roce 1865. Následovala občanská válka, z které vyšla vítězně liberální vláda v čele s Justem Rufinem Barriosem. Barrios prosazoval antiklerální politiku, na venkově výrazně omezil vliv církve, což mu vyneslo mnoho protivníků. Za jeho vlády došlo v Guatemale k výraznému hospodářskému rozmachu. Barrios otevřel zemi zahraničním investicím, rozběhla se rozsáhlá produkce kávy, stavěly se cesty a vznikla první železniční trať. Justo Rufino Barrios padl v roce 1885 v boji za jednotu Střední Ameriky a Guatemala byla nucena uzavřít mír. Boj, který vypukl mezi konzervativci a liberály, otřásal zemí až do 20. století a přivedl k moci více vojenských diktatur.

Za vlády diktátora Manuela Estrada Cabrery (1898-1920) zesílil v Guatemale vliv USA a velkých obchodních společností, především United Fruit Company, která s vládou USA stále více zasahovala do vnitropolitických záležitostí Guatemaly. Ve sporech mezi jednotlivými stranami vojsko postupně převzalo roli rozhodčího a záhy skutečnou vládu v zemi. V roce 1931-1944 byl prezidentem generál Jorge Ubico, kterého sesadila Sociálně revoluční akce státním převratem. Roku 1945 vstoupila v platnost nová ústava, přinášející politické reformy. V roce 1950 byl zvolen prezidentem plukovník Jacobo Arbenz Guzmán. Za jeho vlády se roku 1952 uskutečnila radikální pozemková reforma, v rámci které byly v průběhu roku 1953 vyvlastněny i rozsáhlé statky United Fruit Company. V červnu 1954 vstoupila do Guatemaly z Hondurasu armáda, která měla za sebou americkou tajnou službu CIA. Guzmán byl svržen za otevřené podpory USA. Funkci prezidenta převzal 8. července Carlos Castillo Armas, který zrušil agrární reformu. O dva roky později byl zavražděn. Až 15. září 1965 vstoupila v platnost nová ústava, která umožňovala přechod k civilní vládě, v jejímž čele stál prezident Julio César Méndez Montenegro (1966 až 1970). Skutečnou moc však mělo nadále v rukou vojsko. Rozhodnutí vojska, že roku 1986 předá moc civilní vládě, znamenalo jeho odchod z politické scény. Ministrem obrany byl ještě koncem 80. let člen armády. Úlohou křesťansko demokratické vlády na čele s Viniciem Cerezem Arévalem bylo realizování rozsáhlé pozemkové reformy a odhalení zločinů, spáchaných v oblasti vojenské diktatury. Ve volbách v lednu 1991 zvítězil nad konzervativním kandidátem Jorge Serrano Elias, který se stal prvním protestantským prezidentem v katolické Latinské Americe. V červenci 1991 vláda a Guatemalská národní revoluční jednota podepsaly dohodu o demokratizaci země. Jednání o ukončení občanské války pokračují. Hlavní město: Ciudad de Guatemala (1,l mil. obyvatel)
Úřední řeč: španělština
Náboženství: katolické (96%), protestantské (14%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Alvaro Arzu Irigoyen
Předseda vlády: Alvaro Arzu Irigoyen
Měna: quetzal = 100 centavů


Území: Guatemala.

Nový příspěvek



Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?